V pasti dominantního (yaoi A/B/O)

Myšlenky? Ne, emoce

Svalili jsme ho na zem a tam ho udržovali. „Prášky! Běžte někdo pro prášky!" Volal Henry na jen tak postávající alfy a bety. Ujala se toho druhá alfa ze dvojky, jeho spolužák. Myslím, že se jmenuje podobně jako Ethan.

Alfa pod námi se všemožně kroutila. Když jeho spolužák přišel s prášky a sklenicí vody, začal ještě víc vyvádět. „Notak Sammy, spolkni to!"
(Ježiš ten dvojsmysl XD) řval po něm Henry.

Po nějaké době se nám povedlo to do něj narvat a on se konečně začal klidnit. Nechali jsme ho na zdravotce v pokoji určeném pro takovéto situace. Má tam vše potřebné pro přečkání ruthu. Učitelé svolali všechny studenty do jídelny a tam jim oznámili, že kvůli komplikacím se ten výlet odloží na odpoledne. Žáci z toho dvakrát nadšení nebyli, ale co se dá dělat.

Ještě před tím, než se všichni stihli rozutéct do pokojů za mnou přišel Henry. Pracuje ve firmě mého otce a je mu ze všech zaměstnanců nejbližší. Tak jsem ho poznal. Udělá vše, co jen Charlie - můj otec poručí. „Jaký máš vztah s tím klukem?"
„Myslíš Ethana?" „Jo, tu bělovlasou omegu."
„No...nijak zvláštní?" „To se mě jako ptáš?"

„Jak ti na to mám odpovědět. Respektuje mě a já jeho. Nemá se mnou problém a já s ním taky ne. Prostě a jednoduše si nejsme nejbližší, ale neříkám, že bychom se nenáviděli." objasnil jsem mu. „Henry?" Oslovila ho Ethanova učitelka. On na ni pouze mávl, ona kývla a šla se postarat o jiné věci.

„Potřebuju, abys tam šel se mnou. Za tou omegou, zkontrolovat, jak na tom je." Nezbývalo mi nic jiného než přikývnou

______________

Seděl jsem v pokoji na posteli s čelem zabořeným v kolenech. Opíral jsem se o studenou zeď a ptal se sám sebe proč. Proč se to stalo. Kdyby po mně ten blonďák neházel očkem, možná by bylo všechno lepší. Díval jsem se z okna a hlavu měl položenou pořád na kolenech. Někdo zaklepal.

„Ano..." špitl jsem tiše. Do pokoje někdo vstoupil, ale já neviděl kdo kvůli zdi. Dveře se zavřely a ke mně přišly dvě osoby. Dvě dominantní alfy. V mém dočasném pokoji. Ihned jsem vstal z postele a oslovil je. Henry mě zase vrátil zpátky jeho „nemusíš si stoupat".

„Potřebujeme jenom vědět, jak to všechno začalo." oznámil ten samý člověk. Zhluboka jsem se nadechl, pak vydechl a odvrátil pohled. Zíral jsem do rožku místnosti a začal jim to vše vysvětlovat.

„No...ta alfa se nadýchala mých feromonů kousek od krku. Já to cítil, takže jsem se na ni otočil a ona mi řekla, že hezky voním. To slyšel Sammy a stihl mě natlačit na sebe dřív, než si blonďák něco zkusil. On...nemá rád, když se mě dotýká jiná alfa, proto tak zuřil." zašeptal jsem.

„Jak dlouho už se se Sammym znáš?" zeptal se Shin. Henry koukal, jakoby ho to taky zajímalo.

Podle mě si čtou myšlenky.

„Už...dlouho, znám ho od dětství." Nemám z toho dobrý pocit. Dvě alfy u mě v pokoji. Dominantní alfy.

„A nepamatuješ si náhodou, kdy naposledy to dostal?" Oba na mě zírali až mi z toho bylo špatně. „N-nevím t-to přesně, a-ale asi před dvěma týdny." odhadl jsem.
„Dvěma týdny!?
Tím pádem ho něco muselo vyprovokovat," přemýšlel nahlas učitel.
„Ty! Kdy dostaneš Heat?" Už zaseeee. Proč se mě dneska už druhá alfa zeptala na to debilní téma, které nerad rozebírám. Do koše a koš spálit.

„Asi za...týden a půl." „A nějaké příznaky? Nebylo ti horko, nebo jsi chtěl-" „Horko, jo horko!" Nechtěl jsem, aby větu dořekl. Vím co chtěl říct, ale nechci, aby to slyšel Shin. Většině alfám to příjde nechutné a mně samotnému taky.

„Takže jsi to mohl vyvolat ty, protože byl Sammy hodně blízko tebe a ty jsi měl strach." opět přemýšlel nahlas.
„Prosím?" nechápu, co tím jako chce říct.  „Když má omega strach, alfa to vycítí a víc ji to nevede k..." Shin to nedořekl, jen rukou ukázal, že věta pokračuje. „Pokud se alfa s omegou zná delší dobu, bere ji jako svou a tak má potřebu ji chránit, ikdyž jí samotné nepatří," vysvětlil

Jo takhleee. Takže mi tu říká, že alfy čtou omegám místo myšlenek emoce.

Henry se podíval na hodinky na jeho pravé ruce. „Nebudeme tě tu dál zdržovat. Ten výlet se nezrušil, ale je odložený na dopoledne, takže buď připravený."

Zakýval jsem hlavou a oni odešli. Upřímně nevím, jestli se mi po tomhle chce někam jít...

Tak jsem tu s další dávkou mého příběhu. Upřímně teď vůbec nestíhám psát a jelikož si chci nahromadit kapitoly dopředu, kamarádka mi tluče na hlavu, kdy už konečně vydám další.

Za celé prázdniny jsem byla v divadle na zkoušce i představení dohromady asi šestkrát. Šestkrát za týden. Docela mi z toho jebe a z mozku se mi dělá kaše, nicméně jdu psát dál, aby jste byli spoko.

1404 slov

Uvidíme se příště❤