V pasti dominantního (yaoi A/B/O)

Z alfova pohledu

Seděl jsem u malého ohně s učiteli. Jsou tu vlastně čtyři menší ohňíčky. Jeden pro dvě třídy. Před chvílí přišel za Adri její žák, neboli Ethan a něco jí řekl. Ona kývla. Koutkem oka jsem zahlédl, jak míří k teepeečku, takže už chce asi spát.

Ethan...je zajímavá omega a to netvrdím jen já. Myslí si to celá šestka a dokonce i náš tým. Není na něm zvláštní jen to, že je až neuvěřitelně rychlý, ale i to, jak reaguje na ostatní. A taky není vůbec časté, že bude omega tak vysoká, silná a popravdě se nebojí tak moc jako ty zbylé omegy na tomto zájezdu.

Je dost stydlivý člověk a ano přiznám si to, když se stydí, je ještě roztomilejší než normálně.

Nikdy bych neřekl, že mě přitahují omegy. V ten moment, co jsme do sebe narazili, jakoby ta moje nenávist vymizela. Tedy alespoň k němu. Jeho tělo mi dává najevo, že když je při mně, je   klidnější. Na venek to moc nevypadá, ale jeho feromony jsou v mé blízkosti jemnější a mnohem, mnohem sladší.

Nejen, že mi přišel k sežrání, když jsem ho nesl na zdravotku. Ten jeho obličej. Uvolněný a bez starostí. Jako výraz spícího batolete. Jeho ústa, jakoby žadonila, abych se jich dotkl. A jeho vůně, jakoby mě přivolávala každou sekundou, co jsem v jeho blízkosti.

Ty boky, ta tvář, ty oči. Jeho pohyby. Jeho stydlivost a citlivost. Jeho strach se mnou jen promluvit. Všechno, co jsem teď vyjmenoval jsem si zamiloval. A ne jen tohle. Zamiloval jsem si i zbytky jeho povahy, postavy a chování.

Taky to, jak se bál jen promluvit s alfami našeho týmu, nebo to, jak se chudák zamotal do toho provazu. Vypadal naprosto neodolatelně, což potvrzovaly pohledy i ostatních. Když jeho boky obepínal silný provaz, měl jsem chuť...no, víme co. Ne vážně. On je prostě neodolatelný zboží.

„Vypadá to, že spolu máte dobrý vztah," poznamenal Thomas s úsměvem na Adrianu. „Jo, je to zlatíčko a navíc hrozně šikovný," uznala a neubránila se malému nevinnému úsměvu.
„Já myslel, že se alf bojí. Měla jsi ho vidět, když se rozdělovali po týmech. Chudák úplně v rozpacích z toho, že má s nějakou promluvit," namítal jsem.

„Jo, to proto, že já jsem zaprvé učitelka a za druhé mě zná už tři roky, kdy jsem se neopovážila na něj zakřičet nebo na něj nedej bože stáhnout ruku. To samé Sammy. Ti dva se seznámili v devítce a jsou nejlepší kamarádi," „To máš pravdu, na něj jsem trochu zapomněl."

„Ale to, proč se alf bojí...no každá omega má z alf větší respekt než beta, ale já si myslím, že je to kvůli jeho otci. Tedy otčímovi. Jeho pravý otec byl opravdu ten správný rodič. Miloval své děti, ale pak se stal terčem autonehody," Adri pokrčila rameny. „Mlátí ho. Nemá ho rád. Kdybych mohla, poslala bych na něj sociálku, ale Ethan je omega a ty se neřeší. Tak možná proto se alf bojí," vysvětlila.

„To je hrozné. Tak dobrý student zažívá takové peklo?" zeptal se Chriss. Alfa se napila čaje a začala mluvit. „Už několikrát jsem na jeho těle viděla modřiny. Kdykoli si vezme šátek nebo silnější vrstvy, je mi jasné, co se dělo," odpověděla.

Asi okolo půlnoci, kdy už byla polovina zájezdu opilá, jsme je začali pomalu posílat do stanů. Někdo pomalu ani netrefil vchod. Já si dal taky asi ze dvě skleničky. Přišel jsem do stanu asi jako poslední. Od Henryho jsem totiž dostal za úkol na všechny dohlédnout. A než jsem to splnil, všichni už leželi na dekách, karimatkách a podobných - dokonce někdo i na nafukovacích - podložkách.

Jediné volné místo bylo vedle spícího bělovláska, což mi nevadilo a naopak jsem byl i rád. Mé díky patří Jamesovi. To on navrhl Henrymu, abychom spali po týmech, protože chtěl, aby byla podle jeho slov sranda. A to jste měli vidět Ethana, když mi to schválili. Ten jeho obličej, jakoby se měl každou chvílí svalit na zem, nebo se rozpustit, jak persil v pračce. Jak nasranej buldozér, mířící zabít všechny, kdo jen zvedli ruku.