-Osud-

12. Ty mě špehuješ?!

Další den jsem se vzbudila tím, že Vodní Hvězda svolávala všechny na klanové shromáždění.
Před doupětem si pořádně protáhla tlapky a zamířila ke skále.
Sedla si vedle Vránka a kývnutím hlavy ho pozdravila.
,,Chtěla jsem se s vámi domluvit, kdo by chtěl jít na shromáždění."začala Hvězda a sjela všechny přísným pohledem.
,,Já chci, Vodní Hvězdo!"přihlásilo se hned několik koček.
,,Ty nechceš na shromáždění?"zeptal se mě Vránek překvapeně.
Vždycky jsem se cpala mezi prvními, abych mohla jít na shromáždění, ale teď už ne.
Chci se vidět s Chickem...
Jak pomyslela na krásného mourka tak se jí rozbrněl kožíšek.
,,Jsi v pořádku?"zeptal se Vránek, který na ni celou dobu koukal.
,,A-ano. Jsem."odvětila jsem ihned.
Byla jsem snad nejmenší válečnící v lese, takže mi Vránek seshora viděl do obličeje.
Vránek to neřešil a poslouchal dál velitelku.
,,Skvělé! Takže na shromáždění půjdou: Rosomák, Větvička, Břízotlapka, Hnědoflíčka, Prachovous, Kapraď, Brusinka a Skvrnka."rozhodla a ukončila shromáždění.
Chystala jsem se jít ale Vránek mě šťouchl do ramen.
,,Hej, Lístko...děje se něco? Poslední dobou nejsi často v táboře..."zeptal se válečník.

Super...teď už to ví i Vránek. Fakt geniální...*

,,Ne neděje všechno je v pořádku..."zalhala jsem ledovým tónem hlasu.
Vránka to mírně překvapilo.
,,Mě to říct můžeš, Lístko!"naléhal.
Já jsem zavrtěla hlavou.
Tak moc jsem mu to chtěl říct, ale nemůžu!
Jen Hnědoflíčka o mém jediném tajemství ví!
,,Prosím nech mě!"křikla jsem trochu hlasitěji.
Měla jsem na kouřového válečníka menší vztek.
,,Co se to tu děje?"zeptal se Dráp, který stál ZŠ mnou.
,,Nic..."odfrkl Vránek a hodil po mě naštvaný pohled.
Po chvilce odešel pryč.
Teď jsem byla Drápovi celkem vděčná.
,,Lístko, poslední dobou nemáme na nic čas...myslím, že je na čase, aby si se osamostatněla."řekl pevným a i pyšný hlasem.
Zvedla jsem tvář od země.
,,Vážně?"vyhrkla jsem nevěřícně.
Dráp přikývl.
,,Půjdu to oznámit, Vodní Hvězdě."řekl a odešel.
Byla jsem štěstím bez sebe!
Konečně jsem se zbavila Drápa! Wooohooo!
Byla jsem moc ráda. Už jsem se nemohla dočkat, až tihle noviny povím Chickovi!

.

Pohled Vránka~

Seděl jsem u pařezu, kde většinou jíme společně se Sněžnou Lístkou.
Ale poslední dobou, moc společně nejíme...
Chybí mi ty časy strávené s Lístkou...
A to moc.
Už delší dobu jsem ji miloval...
Pohledem jsem hledal, jestli ji někde neuvidím.
A zrovna jsem spatřil známý ocásek, jak zmizel v ostružiní.

Proč se Lístka pořád někam potají vytrácí?*

Ptal jsem se sám sebe už poněkolikáté.
Dojedl jsem poslední sousto a olízl si zbytky krve z pusy.
Ohlédl jsem se po mýtině, jestli je vzduch čistý a vyrazil jsem za Sněžnou Lístkou.
Musím zjistit, kam furt utíká...
Rozběhl jsem se do houští a následoval její pach.
Byl velice čerství.
Z jejího pachu jsem pocítil radost a nedočkavost.

Proč?*

Optal jsem se sám sebe a následoval její stopu.
Vedla někam k hranicím s Říčním klanem.

Proč zrovna tady?*

Byl jsem celkem zmatený.
Pak jsem vyskočil z křoví a omilem vrazil do Lístky.
,,Au!"sykla a podívala se na mě.
V očích ji začal plát vztek.
,,Ty mě špehuješ?!"prskla na mě.
,,Chci jen vědět, kam furt mizíš Lístko! Mě to říct můžeš!"bránil jsem se.
,,Ne, je to moje věc! Běž pryč!"sykla jsem na něj podrážděně.
,,A to jako proč? Máš se tady s někým setkat?!"zavrčela jsem po ní a chlupy na zádech jsem měl naježené. Takže jsem vypadal dvakrát větší, než Sněžná Lístka.
,,Ne! CHCI BÝT SAMA!"zdůraznila.
,,Lístko...prosím! Nikomu to neřeknu!"
,,NE! BĚŽ!"máchala rozzlobeně ocasem ze strany na stranu a zarývala drápky do hlíny v zemi.
Já jsem to vzdal a skočil zpět do houští...

Proč mi to nechce říct...? To je pro ni až tak důležité a tajné...?*

Utřiďoval jsem si myšlenky.
Pak mě napadla jedna myšlenka, která by mohla vyjít.

Zeptám se na to Hnědoflíčky!*

Rychle jsem se rozutekl do křoví a uháněl k táboru.

Nic k tomu říkat nechci, takže zase TBC^^

Nixxie<3