8. Přiznání...

4 1 0
                                    

S Vránkem jsme lovily až do západu Slunce.
Do tábora jsme odnášeli kořist na třikrát.
Všichni se divili, kde jsme toho tolik nalovili.
No...nebudu lhát, ale nalovili jsme toho fakt hodně.
,,Teď nemůže Dráp říct, že nedokážu nakrmit celý klan!"zavrčela jsem a pobaveně mrskla ocasem.
Vránek obmotal mu ocásek s tím jeho a naklonil se ke mě.
,,Drápa neposlouchej..."zašeptal mi do ucha.
Mírně jsem zčervenala. Tak blízko jsme snad před všemi ještě nebyli...
,,Ehm...neruším vás?"
Zeptal se hlas za námi hned jsme se otočili a spatřili jsme Větvičku.
Vránek jemně zavrčel ale nic neřekl.
Jen hleděl ledově na léčitelku.
,,Ne, ne...v pořádku^^."poznamenala jsem klidně.
,,Chtěla jsem tě ještě po tom včerejšku zkontrolovat, jako...jestli jsi v pohodě."
,,Jo, jo cítím se v pohodě."zavrněla jsem.
,,To je skvělé. Tak už tě propouštím..."řekla hnědá mourka a mávla ocáskem na rozloučenou.
,,Musím jít..."otočila jsem se na Vránku který na mě nechápavě koukal.
,,Aha...a kam jdeš?"zeptal se.
Už jsem se chystala říct, že na lov ale doslova jsem lovila skoro celý den.
,,Ehm...slíbila jsem Skvrnce, že ji donesu čerstvý mech na podestýlku!"zalhala jsem.
,,Aha. Tak uvidíme se večer!"rozloučil se Vránek a dotkl se mého čumáčku.
,,Ahoj..."zamumlal jak jsem odcházela.
Proklouzla jsem tunel a konečně jsem na sobě necítila Vránkův pohled.
Užívala jsem si samoty a vítr mi profukoval kožíškem, jak jsem běhala lesem...

.

Za chvíli jsem zase byla u mostu a spatřila jsem Chica.
,,Chico^^!"zavrněla jsem a přimáčkla jsem se k němu.
,,Ahoj Lístko!"pozdravil a dotkli jsme se čumáčky.
Pocítila jsem zase jeho něžnou jinou vůni...
Ostatní kočky by se nikdy netulili k mazlíčkovi...
Naopak je vždycky ponižují a dělají si z nich srandu.
Začal mě svrbět kožíšek nad představivostí, že by to nějaká kočka z jakéhokoliv klání zjistila, že se stýkám s mazlíčkem...

.

O několik úplňků později~

Bylo období bezlistí.
Teď je mnohem těžší situace v táboře, kvůli nedostatku kořisti...
Hnědoflíčka se už osamostatněla a nemá učitele.
Zatímco já, musím mít furt Drápa:/.
Už mě to s ním nebaví...
S Chickem se stýkáváme pořád častěji a častěji...
Dokonce jsme si radši vyměnili místo schůzek.
Máme sraz na hranici, kde jsou už pachy většinou zvětralé...
Byla noc a vločky mi padaly na můj bílý kožíšek.
Proklouzla jsem z válečnického doupěte a šla proklouznout kapradím ven z tábora.
,,Hej! Kdo je to!"
Otočila jsem se a spatřila dvě liščí dálky ode mě Hnědoflíčku. Mou kamarádku.
,,Ehm..."
,,Sněžná Lístko? Co ty tu děláš?!"zeptala se udiveně a přiběhla ke mě.
Na zemi byla už tenká vrstva sněhu, takže jsem moc poznat nešla...
Možná tak uši a a trochu hruď.
,,Ahm..."vydechla jsem páru a koukala kamarádce do očí.
,,Lístko! Proč se pořád někam vytrácíš! Už si toho všiml i Vránek! Co se to s tebou děje?!"vyjela na mě.
,,Já si jen chodím pročistit hlavu! To je vše."vyhrkla jsem hned první nápad, co mi přišel na mysli.
Hnědoflíčka mi hleděla do očí, bez žádných emocí.
,,Lístko! Řekni pravdu! Mě věřit můžeš..."zamumlala a pohladila mě ocáskem po rameni.
,,Já-..."
Nemohla jsem ji to říct! Měla bych tak velké problémy!
Ale na druhou stranu Hnědoflíčce věřím...vyrůstali jsme spolu už od koťete...
,,Já...zamilovala jsem se..."zamumlala jsem.
Hnědoflíčka vykulila překvapeně oči.
,,To je skvělé! Kdo to je!"zeptala se hned.
Chvíli jsem váhala ale své nejlepší kamarádce řeknu vše...
,,Nepochází z našeho klanu..."přiznala jsem.
Hnědoflíčka na mě zírala jako na ducha.
,,C-cože? Já, já myslela že je to třeba Vránek nebo Dráp..."

Dráp?! Má v mozku včely, nebo co?!*
Zanadávala jsem na svou kamarádku.

,,Lístko...neříkej, že je to někdo z cizího klanu..."zašeptala si spíše pro sebe Hnědoflíčka šokovaně.
,,Ne..."
Pohlédli jsem si navzájem do očí.
,,Je to Chico. Pochází od dvounožců...zachránil mi život!"
Řekla jsem pevně.
Hnědoflíčka vypadala, jakoby do ní udeřil blesk.
,,To si děláš srandu?"zavrčela.
,,T-to nemůžeš Lístko! Je to porušení válečnického zákoníku!"prskala na mě.
,,Já za to nemůžu, Hnědoflíčko!"zavrčela jsem skrze zaťaté zuby.

Chica bude bránit...nezaslouží si, že je u dvounožců!*

Oh😳...
Trochu delší kapitola ale nevadí:,D.
Skoro 700 slov:0.

Nixxie<3

-Osud-Onde histórias criam vida. Descubra agora