Jak nebýt trapná ani nudná

Trocha té parády I

Na obrázku nad tímhle odstavcem je jedna z nejstaších stále nošených tiár v Evropě. Dnes patří švédské královské rodině, ale vznikla na dvoře Napoleona I. Ten daroval své manželce Josefíně sadu antických kamejí - kamej je reliéf vyřezaný do kameme, tak aby využil jeho různobarevné vrstvy.

Císařovna si nechala z manželova daru vyrobit celou sadu šperků tzv. parue, která krom tiáry obsahovala i náušnice, brož, dva náramky a náhrdelník.
Josefína si směla své klenoty ponechat i po rozvodu a po její smrti zdědila kamejovou parue její dcera Hortensie. Ta neměla dcery ani neměla příležitost odkázat šperky snaše, tak je přenechala své nejstarší neteři, princezně Josefíně von Leuchtenberg, která se vdala za následníka švédského trůnu. Tato Josefína měla kamejovou soupravu v oblibě, existuje řada jejích portrétů s touhle ozdobou a po ní jí vlastnily a nosily četné další švédské princezny a královny.
Ve 20. století se kamejové tiáře dostalo větší pozornosti, protože si jí hned několik princezen zvolilo za součást svého svatebního outfitu. Patřila mezi ně i současná královna Sylvie a její dcera, korunní princezna Victoria.

Ne všechny královské tiáry jsou až z napoleonských časů, ta následující ještě nemá celých sto let. Vytvořil jí roku 1926 belgický klenotník Van Bever na objednávku představitelů devíti provincií Belgického království jako svatební dar pro princezu Astrid Švédskou, která se měla vdávat za jejich korunního prince Leopolda.