O dva týdny později
Jako by se nic nestalo, život hlavně ten náš šel dál. Jakoby tu žádné víly ani královny nebyli. Elain se starala o zahradu a pomalu se připravovala na svatbu, která ji měla čekat. Svým způsobem jsem tušila, že Elain se z nás všech bude vdávat jako první. Svým způsobem jsem jí to přála a byla za ní šťastná. Starala se o svoji zahradu co byla v plném rozkvětu. Někdy jsem jí pomáhala se zaléváním květin a stříháním. Věděla jsem, že na tohle opravdu talent nejsem a tak jsem se to toho raději ani moc nepouštěla.
Většinu dní a času jsem trávila na našich pozemcích. Samozřejmě v sedle s Lyh. Našli jsme si další cesty a tak jsme si mohli vybírat kam se vydáme. Někdo to bylo jen pomalým krokem a jindy zase rychle jako bychom chtěli závodit s větrem.
Dnešek se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo a vše se chystalo ke spánku a čekalo až se svět ponoří do tmy.
Jakmile se setmělo následovala večere. Byla celkem rychlá, když jsme si hleděli svého, jen jsem se zeptala Elain jak se daří těm rostlinám co vypadali, že za chvíli zemřou. Naštěstí to prý vypadá, že se jim bude dařit skvěle a vydrží to.
Po večeři jsem se vydala zpátky do pokoje. Tam mě už v koupelně čekala napuštěná vana s horkou vodou. Ani chvíli jsem neváhala a vydala se do ní. Po dlouhé koupeli jsem se vrátila v noční košili do pokoje a spokojeně si lehla do postele a pomalu usnula.
°
Probudila jsem se někdy chvíli po jedné hodině ráno nebo alespoň to ukazovali hodiny co jsem měla na nočním stolku. Připadalo mi, že tu nejsem sama. Jakoby se mělo něco stát a nebo se už stalo. Pomalu jsem se zvedla a vydala se to tmě ke dveřím od pokoje. Byla jsem ráda, že jsem dokázala nezakopnout a chytit na první pokus kliku od dveří. Pomalu jsem otevřela dveře a vykoukla ven na chodbu. Nikde jsem nikoho neviděla a tak jsem vyšla ven a zavřela za sebou dveře.
Udělala jsem několik kroků dopředu a v okny procházející m světle se mi zdálo, že jsem zahlédla nějaké postavy. Ztuhla jsem na místě a chtěla se vydat zpátky k sobě do pokoje. V tom mě však chytili něčí silné páry rukou a drželi. Byla jsem v pasti.
KAMU SEDANG MEMBACA
UNHEEDED II. ✅
Fiksi PenggemarPokračování UNHEEDED (ACOTAR FF) ,,Odvrhnutá rodinou jednou i druhou, kráčí tmou vpřed s hlavou vztyčenou. Dokud nenarazí na světlo, co září tmou." To byla slova stařeny co mi i přes můj nesouhlas řekla budoucnost. Zatím to vypadalo, že měla pravdu...
