Pořád nemůžu uvěřit tomu co mi Nesta řekla. Feyre v Prythianu?
Mám v hlavě tolik otázek. Co tam dělá? Proč se navrátí sem k nám? Líbí se jí tam? Jaký jsou ty... víly? Jsou takové jako nám o nich vyprávěli, když jsme byli menší a nebo je pravda úplně někde jinde? A mnoho dalších otázek.
Ovšem ty jí říct nemůžu protože tady není a nikdo neví, kdy a jestli se vrátí.
Pokud si Elain a otec myslí, že se Feyre jela starat o nějakou naší tetu, která neexistuje, znamená to, že se k nám jednoho dne vrátí? Nebo nám jako náhodou přijde dopis s tím, že se už nikdy nevrátí a že si tam našla nějakého manžela a nechce se vrátit? Opustila nás napořád a nebo se ještě k nám hodlá jednoho dne vrátit?
Tolik nezodpovědných otázek a příliš málo odpovědí. Jediná odpověď na to všechno je, že je Feyre v Prythianu. A to mi jako odpověď nestačí moc.
Nevím pořádně co si o tom myslet. Nejspíše je mnohem lepší, když si Elain myslí, že je Feyre u nějaké vzdálené tety.
Po našem rozhovoru s Nestou jsem hned odešla, potřebovala jsem si utřídit myšlenky a tak jsem se bezcílně potulovala zahradou. Byla obrovská to se nedalo popřít. Nikdy jsem tak velkou zahradu neviděla. V tom všem stál zámek z bílého mramoru se zelenou střechou. Náš nynější domov. Už od pohledu přetékal bohatstvím. Nebo spíš na můj vkus. Několik měsíců jsem žila v pokoji, který jsem měla jen pro sebe a nyní... Nyní je pokoj ve kterém jsem snad dvakrát větší než ten předchozí v předchozím domově. Svým způsobem mi tenhle nový domov připadal chladný. Neměla jsem tu Kate a byla jsem tu mezi těmi sluhy a svými sestrami sama.
Kate... Jak se asi má? Co dělá? Nejspíše to samé co každý den, pro ní se život nijak nezměnil a žije pořád ten samý život. Ale co já? Teď je můj život úplně jiný. Tolik šatů, že je snad ani neunosím. Velké prostory plné draze vypadajících věcí, služebnictvo co se o všechno postará a já nemusím hnout ani prstem. Je to velká změna.
Pomalu jsem opět začala směrovat svoje kroky zpět do toho mramorového zámku, kde se nacházel můj nynější úkryt před celým světem.
YOU ARE READING
UNHEEDED II. ✅
FanfictionPokračování UNHEEDED (ACOTAR FF) ,,Odvrhnutá rodinou jednou i druhou, kráčí tmou vpřed s hlavou vztyčenou. Dokud nenarazí na světlo, co září tmou." To byla slova stařeny co mi i přes můj nesouhlas řekla budoucnost. Zatím to vypadalo, že měla pravdu...
