Mor zaklela a Feyre se podívala na Rhyse.
Avšak on upíral oči na křeslo, na němž seděla zlatá královna. Pod ním ležela truhlice, kterou královna musela skrývat pod nadýchanou sukní.
Truhlice, kterou musela vyndat z nějakého úkrytu, když se sklonila, aby zvedla kapesník.
Rhysand o tom věděl. Přestal s nimi hovořit, aby je odtud co nejrychleji dostal.
Jak a v čem se jí podařilo sem tu olověnou truhlici pronést, bylo mou nejmenší starostí. Ne když pokoj naplnil hlas druhé, závěrečné části Knihy.
Život, smrt a znovuzrození, transformace.
Slunce, měsíc a temnota, světlo.
Tlení, květ a kosti, duch.
Buď pozdravena, sladká. Buď pozdravena, paní noci, princezno rozkladu. Buď pozdravena zlodějko v pozadí. Buď pozdraveno, zvíře s tlamou plnou tesáků a rozechvělý koloušku. Miluj mě, dotýkej se mě, zpívej mi.
Rhysand ji bez váhání zvedl a položil ji na křeslo zlaté královny. Zvedl víko. Na zlatém kování Knihy ležel nějaký lístek. Rhysand Knihu dechů zvedl.
Světlo, tma, šeď, světlo, tma, šeď.
Otočil se k nám. Cassian se stále držel v Nestině blízkosti. „Rozhodnutí je na vás, paní. Chcete tu zůstat, nebo odejít s námi? Slyšely jste, jaká je situace, a spočítaly jste, kolik lidí by odtud mohlo být evakuováno." S uznalým pokývnutím se zadíval do Nestiných šedomodrých očí. „Pokud se rozhodnete zůstat, do hodiny sem vyšlu jednotku svých vojáků, kteří budou váš dům střežit. Pokud si přejete žít s námi ve městě, které jsme jim právě ukázali, navrhuji, abyste si ihned zabalily věci."
Nesta pohlédla na Elain, která dosud mlčela a vyděšeně se rozhlížela. Čaj, který připravila – nejjemnější, nejexotičtější čaj, co se dal koupit –, zůstal nedotčený na stole. Elain si palcem přejela po železném prstenu.
„Je to na tobě," vyzvala ji Nesta s nezvyklou něhou. Pro ni by byla ochotná se vydat do Prythianu. A co já? Na mě to nezáleží? Já nechci odejít.
Elain polkla. Vypadala jako laňka lapená do pasti. „Já nemohu. Já..."
Avšak Rhysand vlídně přikývl. Chápal ji. „Budou vás hlídat strážci, kteří zůstanou neviditelní a skrytí. Postarají se sami o sebe. Kdybyste si to rozmyslely, jeden strážce bude každý denv poledne a o půlnoci čekat na vaše rozhodnutí. Můj domov je i vaším domovem. Jeho dveře jsou vám vždy otevřeny."
Okamžitě zase odešli. Feyre a ostatní víly. Dneska toho na mě bylo opravdu moc a tak jsem se ihned vypadala ven. Potřebovala jsem se projet a vyčistit si hlavu.
YOU ARE READING
UNHEEDED II. ✅
FanfictionPokračování UNHEEDED (ACOTAR FF) ,,Odvrhnutá rodinou jednou i druhou, kráčí tmou vpřed s hlavou vztyčenou. Dokud nenarazí na světlo, co září tmou." To byla slova stařeny co mi i přes můj nesouhlas řekla budoucnost. Zatím to vypadalo, že měla pravdu...
