Jako každý jiný den jdu domů se svojí kamarádkou Izzy. Izzy je moc hodná, ale někdy až moc dlouho a rychle mluví. Ovšem to nic nemění. Je to, a bude, moje nejlepší kamarádka. Zrovna se bavíme o biologii .
,,Allison? Slyšíš mě ? Říkám, že ta jablka nejsou dobrý nápad.“
,,No jo. Já vím,“ pronesu trochu ospale.
,,Já bych použila například ocet. Nebo citrón,“ klade mi kamarádka na srdce.
,,Dobře. Já vezmu ocet a ty citrón,“ řeknu.
,,Dobře. Hele...už jsme u tvého baráku. Tak ahoj!“ usměje se a obejme mě.
,,Tak zatím,“ řeknu, ale nemá to smysl. Už mě stejně neslyší, protože běží domů.
**********
Koukám se z okna. Začalo pršet. Déšť miluju, ale teď spíš vypadal, jako by mi něco chtěl říct....
Před něčím varovat.
Vzala jsem si z tašky učebnici biologie.
Biologii mám ráda, ale připadá mi, že je poněkud až moc složitá. Pročítala jsem si poznámky, které jsem měla společně s učebnicí. Tentokrát mi to zabralo asi půl hodiny, protože jsem neměla moc poznámek a v učebnici se také moc nepíše.
Vzala jsem matematiku. Můj nejoblíbenější předmět. Začala jsem vyplňovat domácí úkol, což zabralo také půl hodiny. Hned jsem si šla něco ulovit k snědku, protože jsem časem vyhládla. Když jsem scházela dolů ze schodů, tak jsem uviděla z okna černou siluetu.
Dívající se na mě.
,,Ty palačinky jsou výborné!“ musela jsem se pochválit. Skoro vždy, když zkouším udělat něco k snědku, to skončí v koši nebo po celé kuchyni. Takže se mi dnešek celkem povedl.
Teď už jen stačí umýt talíř a začít hrát na piáno, což je také můj koníček.
Unknown:
Je krásná. Obzvlášť jí to sluší, když hraje na piáno. Sice ji neslyším, ale vidím, jak se do toho vžívá. No nic, dnes ji nebudu kazit náladu. Udělám to zítra.
Allison:
Hrála jsem na piánu mojí nejoblíbenější píseň. Zapomněla jsem, že je tolik hodin.
11 hodin večer...
Jak jsem uviděla čas, tak jsem vykulila oči.
Tak to bude zajímavé vstávání do školy.
Do školy se nemůžu skoro nikdy dokopat, obzvlášť když se nevyspím. Rychle jsem došla k posteli, zhasla světlo a zalezla do postele. Ani jsem se neobtěžovala s převlíkáním do pyžama nebo koupelí. Pomalu jsem zavírala oči, až jsem propadla říši snů.
Unknown:
Ona je tak krásná, když spí. Pomalu se nemůžu udržet, ale potichu si říkám:
,,Už přijde čas, má princezno.“
YOU ARE READING
Start a Game
RomanceAllison je dívka s velkým srdcem, ale i s velkou kuráží a egem, které má dostatečně vysoké na to, aby někoho odpálkovala. Co když jí začne někdo stalkovat? Hrát si s ní jako se svou loutkou, kterou může kdykoli zlomit v pase? Najde kuráž, nebo jí kl...
