Forbidden Love ~ Dnf

40

pov George

"Fajn, plán jsme si prošli několikrát, můžeme se do toho pustit." Dream už se chystal odejít. Já za chvíli budu muset taky. Oh bože jestli to nevyjde tak se asi zabiju.. nechci skončit s Henrym...
"Jo.." Dream se ještě otočil na mě a přišel mě obejmout.
"To zvládneme." Jen jsem ho objal nazpět a přikývl.

"Georgi? Pojďte prosím semnou, váš otec říká že by jste se měl připravit." A je to tady..
Jen jsem přikývl a následoval jednoho ze stráží. Měl jsem strašně divný pocit... věřím Dreamovi a jeho plánu, ale prostě mi něco říká, že se to může celé pokazit.. jako minule....

Došli jsme do nějaké místnosti, kde se připravují tyhle věcičky. 
"Georgi!!" Když strážník zavřel dveře, hned potom se znovu rozletěli. Dovnitř vešel Karl.
"Chci si promluvit s Karlem, o samotě." Strážník přikývl a odešel pryč z místnosti. 

Karl se ke mně hned rozeběhl. 
"Georgi... slyšel jsem o tom, co se dneska odpoledne má stát.." Řekl vyděšeně a zároveň zmateně Karl. 
"Klid, nepanikař, všechno bude dobrý." Karl se na mě podíval, jako na největšího debila.
"Všechno bude dobrý?! Chce si tě vzít psychopatickej debil co ti chce ublížit! Nic na tom není dobrý!" Snažil jsem se ho uklidnit, jenže Karl byl až v moc velké panice.
"Karle-" 
"Proboha tohle je to nejhorší co se mohlo stát!" 
"Karle počke-" 
"Co budeme dělat?! Pokud si tě vezme bude tě mít pod kontrolou!"
"KARLE!" Karl už zpozornil, když jsem zvýšil hlas.
"Poslouchej, já a Dream máme plán. Nevíme jistě, jestli vyjde, ALE měl by." Karl jen přikývl. Už byl trochu víc v klidu.
"Fajn... a když ne..?" Nad tím jsem nepřemýšlel.
"Um.. to nevím... Ale jsem si jistý, že Dream má nějaký plán B."  Karl znovu přikývl.

Zůstal tady semnou, mezi tím co já si zkoušel nějaký oblek, co mi připravili. Nesnáším obleky. 
"Tak co?" Zeptal se Karl po chvíli. 
Já se naposledy podíval do zrcadla a pak už vyšel z kabinky.
"Cítím se jak debil." Karl se nad tím zasmál. Přišel ke mně blíž a prohlížel si ten oblek.
"Prosimtě, až budeš mít svatbu s Dreamem, ani tě na tohle nenapadne myslet." Zrudl jsem nad jeho poznámkou.
"Karle." 
"Georgi." Oba jme se zasmáli, já si šel sednout na lavičku kousek od nás.

Čím víc se to blížilo, tím větší jsem měl strach..
"Co se děje Georgi?" Jen jsem se na Karla podíval a pak jsem se podíval zase do země.
"Mám strach.." Odpověděl jsem jednoduše.
"To ti věřím.. Ale, hej, Dream ví co dělá. Určitě to vyjde." Snad jo.
"Určitě jo." Řekl dřív, než jsem já. 

Po chvíli ale naše klidná chvíle skončila. 
Do místnosti vešel táta a poslal Karla pryč. Proč všichni musí otravovat když jsem s Karlem.
"Georgi. Doufám, že si uvědomuješ, že je tohle velká věc a nikdo na tvé scény není zvědaví." Bože můj. Kecy začínají.
"A já zase doufám, že si uvědomuješ, že jsem k ničemu takovému nepřistupoval a že ho nechci." Tátu to podráždilo, jako skoro každá věc, kterou řeknu.
"Život prostě není fér." Chci skočit z okna.
"Mám někoho, koho miluji. A Henry to není." Táta se nad tím zasmál. 
"Snad jsi si opravdu nemyslel, že by jsme tě nechali s tím Dreamem." Nechci se s ním bavit. On a Henry jsou úplně stejní, jen mi kazí den.
"Je mi úplně jedno, co si vy myslíte. Nezáleží mi na vašem názoru, je to můj život." táta se jen otočil ke dveřím, ale ještě než z nich vyšel se na mě naposledy otočil.
"V tom případě mně nezáleží na tom tvém." Dělá, jako by mu někdy záleželo...

...

Like and commentt!