Forbidden Love ~ Dnf

13

pov George

Nechápu co tím sakra myslí. Lidi z Hero Tower by to neudělali...
"Když co Dreame?!" Doběhl jsem ho a zastavil ho, protože nasadil celkem rychlí krok. 
"Nic.. Georgi zapomeň na to.." Už zase mi lže..
"Proč mi pořád lžeš?!" Dream se na chvíli zastavil a otočil se na mě.

"Nevěřil by jsi mi.."  Klasika.
"Vždyť jsi mi to ani ještě nezkusil říct.."  Dream se jen otočil a zase nasadil rychlí krok k jeho pokoji. 

Proč se takhle sakra pořád chová?! Dneska ráno mě málem políbil a teď mi znovu ani nechce říct pravdu... Nechápu to.. a nechápu proč mě to tak hrozně štve a hlavně trápí...

Šel jsem hned za ním do pokoje, ale neodvážil jsem se  na něj ani podívat. Jsem prostě celkem naštvanej..  
Sedl jsem si na břicho na postel a zabořil si hlavu do polštáře. I tak jsem ale mohl cítit Dreamův pohled na mě. 

Už zase na mě zírá.. Proč na mě pořád zírá..? To se mu fakt líbim, nebo je to všechno jenom v mé hlavě? 
Má mě vůbec rád, když mi pořád lže..? A proč mi na tom vlastně tak záleží? Byl bych zklamaný, kdyby mě neměl rád, jako RÁD..?  Asi.. asi bych se cítil špatně... a možná, že bych byl trochu zklamaný.. trochu..
 trochu
Trochu hodně.. Ale proč sakra..? Vždyť ho přeci nemiluju... nebo ho miluju..?  Miluju ho, nebo ne..?

"Georgi!" Rychle jsem zvedl hlavu od polštáře a podíval se na Dreama. 
"Co je!?" Řekl jsem, možná trochu víc prudce, než jsem chtěl. Dream to zaskočilo, ale přisunul se ke mě blíž. 
"Řeknu ti pravdu, když mi slíbíš, že mi budeš věřit..." Sedl jsem si, přitáhl si kolena k hrudi a přikývl.
"Fajn."  Dream se zhluboka nadechl.

"Chelsea je původně z Hero Tower.. ale, před pár lety, když byla ta menší bitka, možná, že mezi tím, co vy jste venku bojovali, oni měli čas se zbavit dětí, které jim nesedli. Byla mezi nimi i Chelsea. Přinutili je k tomu. Mysli si o tom co chceš, ale ani lidi z Hero Tower nejsou svatoušci." Do očí se mi nahrnulo pár slz.

Zatřepal jsem nad tím hlavou.
"To je kravina.."  Dream udělal taková pohled, jako že přesně věděl, že tohle řeknu.
"Dreame vždyť by to naši lidi neudělali!" "Ale udělali!" Hodil jsem oči v sloup a zvedl se z postele, abych od něj odstoupil.
"Říkáš, že naši lidi nejsou svatoušci, ale asi zřejmě zapomínáš, že to TY jsi tady ten, co je na opačné straně!" Dream se taky postavil, ale neudělal ani krok ke mně.
"Skvělí.. tohle jsem přesně čekal Georgi!" Jak mu mám sakra věřit..
"Já ti v ničem zatím nelhal Georgi.. Říkám ti pravdu!" Ne.. ne nechci tomu věřit..
"A jak ti mám sakra věřit?! Myslíš si, že si po letech přijdeš, uneseš mě a já ti budu důvěřovat?! Ne! Takhle to nefunguje!" V Dreamově očích už byli taky značně vidět slzy.
"Řekl jsem ti celou pravdu... Já tě neprosím, aby jsi mi věřil ve všem, ale alespoň v tomhle mi věř!" Možná bych měl.. ale nevím.. nevím nic.. nevím jestli mu mám věřit..

Odběhl jsem do koupelny a zabouchl jsem za sebou dveře..
Následně jsem se o ně opřel a sjel na zem. Bylo mi do breku.. 

Vždyť je to můj nejlepší kamarád.. za to, že odešel nemůže.. proč jsem na něj tak hnusnej..
Co se to semnou děje..?

Přitáhl jsem si kolena k hrudi a položil si do nich hlavu.
Začal jsem co nejtišeji brečet a jen doufal, že to Dream neslyší..

....

like and comment babyyyy