It Can Be Our Secret - Dnf

34

omg tak za prvé bych moc chtěla poděkovat za včerejší komentyyy 😂 Upřímně jsem nečekala že se toho hodně lidí chytne a fakt mě to pak bavilo číst(I když mi asi 3x spadl wattpad 👌😭) a pobavilo mě to<3 Jste lásky a cením si všech komentů které tam jsou, opravdu jste mi zlepšili den<3

pov George

Začal jsem se probouzet.. bolela mě hlava, celé tělo a nebylo mi vůbec dobře..
Otevřel jsem oči a na to mě hlava začala bolet ještě víc. Otočil jsem se na druhý bok. Tam přede mnou ležel Dream a objímal mě. Pousmál jsem se nad tím a přisunul se k němu víc. 
Pokoušel jsem se ještě usnout, ale nešlo to.. za prvé, bolí mě hlava a za druhé, není mi dobře.

Dream po chvíli otevřel oči a usmál se na mě. Je celkem nezvyk probudit se jako první.. vždycky když se probouzím, Dream už na mě kouká a usmívá se na mě..
"Dobré ráno.." jen jsem Dreama pevněji objal. Neměl jsem sílu ani náladu odpovídat. Dream si začal hrát s mými vlasy a po chvíli mě začal hladit po zádech. 
"Jak je ti Gogy?" Lehl jsem si na záda a přitulil se k němu.
"Není mi dobře.." Můj hlas tak taky zněl. Nevím proč, ale zním hrozně.. jako bych tři dny nepil vodu. Dream mi položil ruku na čelo a pak mě pořádně přikryl peřinou. 
"Dneska budeš ležet. Budu ti nosit jídlo, ale pokud nebudeš mít chuť tak jíst nemusíš. Ale samozřejmě něco málo sníst musíš, nebo tu bude ještě hůř." Dream se začal zvedal, ale já ho ještě zastavil.
"Kam jdeš..?"  Když Dream viděl můj obličej, sedl si zpět ke mně a naznačil, ať si zase lehnu.
"Neboj, jen ti jdu udělat čaj." Uklidnil jsem se. Dream mi ještě dal pusu na čelo a pak šel udělat ten čaj.

Nakonec ještě odešel pro jídlo. Nemám moc hlad, ale tak zkusím něco sníst. Byl jsem pod dekou a peřinou, měl jsem Dreamovu mikinu, ale stejně mi byla hrozná zima. I když jsem u toho ještě popíjel horký čaj, stejně jsem se nedokázal zahřát..
Dream se po chvíli vrátil s jídlem. Sedl si ke mně a jídlo položil vedle na stoleček. Jenže když jsem to jídlo viděl, udělalo se mi špatně..
"Dreame.. já fakt teď nemám hlad.." Bylo mni to blbí, protože se s tím tahal.. Dream mi dal ruku kolem ramen a já si o jeho rameno opřel hlavu.
"To nevadí.. nemusíš to jíst hned teď." pousmál jsem se a tiše jsem řekl 'díky'.

Po chvíli jsme uslyšeli, jak někdo klepe na dveře. Dream šel hned otevřít a já zůstal ležet. Byli to moje rodiče. Upřímně jsem si myslel, že jim o tom ani neřekli.. Ale jsem rád, že jo..
"Georgi.." Mamka ke mě přiběhla jako první a pevně mě objala.. Objal jsem ji hned nazpět. Táta potom taky přišel a přidal se do našeho objetí. Moji rodiče se semnou nikdy moc neobjímali.. tohle je dobrý pocit.. 
Po nějaké době se odtáhli. Koukali na mě ustaranými pohledy a mamka si přisedla. 
"Je nám to líto Georgi.. měli jsme ti věnovat víc času.." Proč si všichni myslí, že je to jejich chyba..?
"Vždyť vy za to nemůžete.." Bylo mi zase do breku, ale udržel jsem se..

-time skip- 

Rodiče tu pobyli nějakou dobu, asi po cca hodině odešli. Rozhovor tohohle typu, zrovna s nimi, se mi teď hodil.. Mluvíme spolu většinou jen kvůli nějakým věcem ohledně rodiny a nebo povinností. Ale nikdy jsme spolu takhle ještě nemluvili.. a jsem rád, že si na mě udělali čas.
Pořád mi sice bylo špatně, ale už ne zas tolik. Koukali jsme se s Dreamem na nějaký film, ale mě se u toho zavírali oči..

Jedu ode dneška na celý víkend pryč takže nečekejte kapitolyy