It Can Be Our Secret - Dnf

9

pov George

Objímal jsem se s mamkou před hotelem.. opravdu odjíždějí.. 
Mamka se ode mě odtáhla a usmála se na mě.
"Poslouchej mě Georgi.. Jsem si jistá, že ty a Dream k sobě nějak cestu najdete.. jen mu prosím dej šanci.. Teď jsme s ním byli a mluvili celkem dlouho a je opravdu milý."  Možná, že bych mu měl dát šanci.. ale ještě si to promyslím..
Pak ke mě přišel táta. 
"Georgi.." Začal. Chvíli se nad něčím zamýšlel a pak mě taky objal.
"Chci, aby jsi věděl, že se ti omlouvám za to, jaký jsem k tobě ohledně téhle situace byl. Mám tě rád Georgi, ale věř, že je to pro tvoje vlastní dobro." Nemyslím si, ale alespoň je upřímný..

Mamka i táta si nastoupili do auta a za chvíli zmizeli v dálce.. Zůstal jsem tu bez nich.. ještě nikdy jsem nebyl nikde daleko od domova bez nich.. 
Po chvíli přiběhl Dream. Teď jsem moc neměl náladu se s nikým bavit. Otočil jsem se a měl jsem namířeno do pokoje. Dream mě klasicky následoval.

"Hej Georgi.." Co zase.. Zastavil jsem se a podíval jsem se na něj.
"Co je?"  Řekl jsem trochu víc nepříjemně než jsem původně chtěl. Dreama to trochu zarazilo, ale nějak to neřešil..
"Hele já.. Chci se ti o-" 
"Georgi!" Dream ani nedokončil větu a přerušil ho Noah, který za námi přiběhl. 
"Um, jo?" Dream se zatvářil trochu divně. Ale nebudu to řešit, může mi to říct potom.
"Nechtěl by jsi zítra jít semnou do kavárny? Víš, jen tak na pokec a tak." Chtěl jsem odpovědět, ale Dream byl rychlejší. 
"Promiň, zítra ráno s námi táta něco chce probrat, takže smůla." Co?! Zmateně jsem se na Dreama podíval. Dokážu za sebe odpovědět sám.
"Aha, tak-" Noah chtěl něco říct, ale Dreame semnou odešel pryč.

Došli jsme do pokoje a Dream zavřel dveře. 
"Co to mělo znamenat? Já za sebe mluvit umím!"  Byl jsem na něj naštvaný, proč to udělal? Co má za problém?
"Já.. Prostě jsem to řekl no. Stejně by jsi nemohl jít. To co jsem řekl je pravda." Zasmál jsem se nad tím..
"Myslíš, že jen protože se mi dva máme dát dohromady, se nemůžu bavit s někým jiným?!" Nevím jak si to představuje, ale jestli si myslí tohle, tak je to ubohý.
"Cože? Ne! Jasně že ne! Jen... prostě.. Noah je jinej a-" Jo aha, už to chápu.
"Ty se bojíš, že se do něj zamiluju a už mě nebudeš mít pro sebe!?" Dream se zarazil, ale pak se sarkasticky zasmál.
"Ne! Bože prosím nech mě domluvit.." Volá mi Karl.. Nechci mu to odmítnout anebo nezvedat to..
"Prosím, jdi na chvíli pryč.." řekl jsem.
"Proč? Já ti to jen chci vysvětlit a chci se ti omlu-" A dost už..
"Prostě běž!" Dobře možná že to už bylo trochu moc.. Dream se na chvíli znovu zarazil, ale odešel.. 

S trochu špatným pocitem jsem si sedl na moji postel a přijmul hovor od Karla.. Proč se cítím takhle? Vždycky jsme se k sobě takhle chovali, dokonce i hůř.. a nikdy jsem se kvůli tomu necítil špatně...
"Ahoj Georgi!" Karl byl jako vždy veselí..
"Ahoj.." 
"Všechno v pohodě?" Ne.. ale nebudu mu to říkat. Vždycky jen řešíme co je mě. Už ho to musí otravovat..
"Jo... Jo jen jsem ještě unavený.." Jaká bude vůbec první noc tady? Jako všechno co potřebuji je v pokoji, ale.. prostě tu nejsem doma.. 

<3