It Can Be Our Secret - Dnf

22

pov Dream

Ráno jsem se probudil opět jako první. George ještě spal v mém objetí. Včera jsme se ještě koukali na film a šli jsme spát celkem pozdě. Díval jsem se na něj a stále dokola myslel jen na pár myšlenek.. vždyť on je tak hezkej.. tak dokonalej a roztomilej.. nechápu jak vůbec může někdo jako je on, chodit s někým jako já.. nezasloužím si ho..

Když jsem si tak prohlížel jeho obličej, začal se probouzet. Ještě ani neotevřel oči a už se usmál. To je ta opravdu nejroztomilejší věc na něm.. jeho úsměvy.. jak po ránu, tak během dne. Miluju jeho úsměvy.. to jak se směje a všechny ostatní věci.
Když otevřel oči, přitulil se ke mně. 
"Dobré ráno.." Zamumlal mi do mikiny a já se nad tím usmál.
"Dobré ráno." 

Když jsme se asi po hodině konečně vyhrabali z postele, šli jsme rovnou do kavárny. Plánujeme to ostatním říct. George pak chce zavolat svým rodičům. 
"Myslíš, že budou rádi?" Dost zbytečná otázka, tohle celou dobu chtěli.
"Myslím, že budou radostí bez sebe." George se zasmál, chytl jsem ho za ruku a zamířil s ním za mým tátou. Teď by měl být u Vivien.
"Počkej, smím sem vůbec?" řekl George, když jsme vešli do místnosti pro zaměstnance. 
"Neboj, jsi tu přeci semnou." usmál jsem se a šli dál.

Jak jsem čekal, moje teta i můj táta tu byli, dokonce i s Dristou. Podívali se na nás a teta a Drista si všimli, že se držíme za ruce. Dívali se na nás tázavými pohledy a čekali, co řekneme. 
"Um.. chtěli by jsme vám něco říct.." Podívali jsme se s Georgem na sebe a George přikývl. 
"Tati.. Dirsto, Vivien.." Zvedl jsem ruku za kterou jsme se drželi.
"Já a George.. jsme spolu.." Všichni se na sebe navzájem podívali a pak zase s úsměvem na nás. Drista nás přiběhla obejmout a zapištěla u toho.
"Jo! Panebože ano! Na tohle jsem čekala!" Táta se na mě hrdě podíval a Vivien se usmívala. 
"Gratuluji vám.. věděla jsem to." řekla po chvíli a taky nás přišla objat. Můj táta neodolal a musel se do objetí přidat taky.
"Jsem na vás dva pyšný.. a myslím, že tvoji rodiče budou taky Georgi.."  Usmáli jsme se navzájem a povídali si o věcech jako, kdy jsme se dali dohromady atd..

"Nemůžu uvěřit, že já právě jdu sdělit svým rodičům právě tohle." Seděli jsme na naší posteli a George se právě chytal zavolat svým rodičům.
"No tak volej už! Chci slyšet jejich reakci." George konečně zavolal mamce a čekal až to zvedne.

"Georgi? Copak potřebuješ?" Pozorně jsem poslouchal a když jsem viděl, že je trochu nervózní, chytl jsem ho za ruku. Usmál se na mě a zhluboka se nadechl.
"Máte co jste chtěli.." řekl George a z telefonu se chvíli nic neozývalo.
"Já.. chodím s Dreamem.." řekl po chvíli George a víc mi stiskl ruku. 
"Opravdu..? Georgi.. To je skvělé! Jsem za tebe tak ráda. Až to řeknu tátovi jistě bude taky.. Ale neboj se, ještě vás společně ty dva měsíce necháme o samotě.. ano?" Usmáli jsme se společně.
"Jo.. děkuju mami, jsi nejlepší." 

Po tom se George rozloučil s mamkou a obejmul mě. 
"Co budeme dělat?" Zeptal jsem se ho a on zamručel.
"Nemůžeme se prostě mazlit a odpočívat..?" Zasmál jsem se nad tím a dal mu pusu do vlasů.
"Samozřejmě lásko.."
George si schoval jeho obličej do mojí mikiny a oba jsme se zasmáli.

<3