Ineffable Universe

27. Kouzlo Alfa Centauri

Barty s Doktorem byli akorát na návštěvě u anděla a démona. A hlavní slovo dneska měl Crowley s Doktorem, jež si notovali o vesmíru. Démon se dmul pýchou nad tím, co vše ve vesmíru vytvořil a Doktor mu přitakával, jelikož na všech zmíněných planetách byl a nebo vše viděl z bezpečí Tardis. Barty je chvíli poslouchal, než přišli na návštěvu i Them a chtěli po něm, aby jim ukázal nějaká kouzla.

„A co kdybyste si udělali výlet na Alfa Centauri? Je tam hezky a když mělo dojít k nejhoršímu, chtěl jsem tam utéct s andělem," navrhl mu démon.

"Je pravda, že tam jsem hodně dlouho nebyl," odvětil pán času a přemýšlel, kdy tam naposled byl. Musel tam být někdy během svých prvních regeneraci, jelikož planeta ještě nebyla tolik rozvinutá.

Zatímco se Doktor dobře bavil, kouzelník začínal této návštěvy litovat. Ze začátku jim stačilo ukázat nějaká ta kouzla, poslat je do vzduchu a podobně, jenže oni se museli začít vyptávat na Harryho Pottera a jeho gang. Odpovídal jim stručně a co možná nejméně, jenže s neutuchajícími otázkami měl co dělat, aby zůstal v klidu a neproměnil je například v myši, nebo něco podobného.

Z jeho mizérie ho zachránil Doktor, který rozhodl, že bylo na čase vydat se zase někam jinam. Ani teď mu Doktor neřekl kam jedou, to se zřejmě dozví až později.

„Na Alfa Centauri je touhle dobou nejlepší počasí a navíc Crowley tuhle planetu chválil ze všech nejvíc. Můžeme tu zůstat pár dní a trochu si odpočinout, co myslíš?" zeptal se kouzelníka. Odpočinek byl jenom záminka, jelikož všude kde byl, se vždy něco dělo.

„To zní dobře, obzvlášť když to ještě není ani 48 hodin, co nám šlo o život," odvětil a vybavil se mu ten moment, kdy visel hlavou dolů v poutech a roubíkem přes ústa. Navíc v tu chvíli mu sebrali i hůlku a nějaká příšera mu chtěla hodovat na hlavě.

Přistáli na zmíněné planetě a zamířili rovnou k jednomu hotelu, který pronajímal bungalovy na vodě. Zamířili si to rovnou na recepci, kde jim zařídil Doktor pomocí psychopapíru ubytování se vším všudy zdarma a k tomu v tom nejlepším bungalovu, co byl k mání. Doktor musel na recepci vyplnit pár papírů, bez je pustí dál a tak Barty zamířil na bar.

Posadil se na židli a objednal si něco k pití. Doufal jen, že to nebude nějaký hnus a bude to vůbec poživatelné. Nakonec se ukázalo, že to nebylo zas tak špatné a tak si to objednal ještě jednou.

„Musím uznat že tenhle nový styl ti sekne. Ukaž se mi," oslovil ho vřele jeden muž s flirtujícím úsměvem a otočil si ho na sebe. „Trochu mi to připomíná tvou předešlou regeneraci, ale i tak ti to sekne. Co bys řekl na vodopád, alkohol a my dva? Nebo klidně i někdo navíc," nabídl mu a objednal mu ještě jeden drink.

„To stačí Jacku, nech ho na pokoji," vmísil se do toho Doktor, než mohl Barty jakkoliv odpovědět, i když momentálně neměl slov nazbyt.

„Cože?" nechápal na okamžik, než se na svého starého známého zeširoka usmál. "Rád tě zase vidím. Jak se máš? Nechal jsi se naklonovat? A dáš mi adresu kde?" zahrnul ho otázkami a již ho chtěl obejmout, když ho Doktor odstrčil stranou.

"Tohle není žádný klon. Dovol mi abych ti představil Bartyho, kouzelníka ze země. Barty tohle je Jack," představil je.

"Kapitán Jack Harkness, časový agent a lamač srdcí," a mrkl na Bartyho.

"Pojď, bude lepší, když půjdeme. Ukážu ti pokoj," řekl Doktor a chtěl dotáhnout Bartyho stranou.

"No tak, nebuď takový. Ani nevíte, co mě teď napadá, když vás vidím. Tohle jsou normálně Vánoce!" radoval se, ale Doktorovi to bylo jedno. Táhl kouzelníka pryč, co nejdál od Jacka.