Ineffable Universe

19. Líbánky

 Následujícího dne si novomanželé pěkně pospali. Dokonce i Azirafal, který se budil většinou velice brzy kvůli bolestem zad. Občas ani netušil jak si lehnout. Nyní však spal v těsném objetí s Crowleym.

Když konečně vstali, přišla řada na balení. To bylo vcelku rychlé, jelikož jenom luskli prsty a měli všechno sbalené. Nicméně anděl měl v plánu vzít si kufr nebo velkou cestovní tašku navíc který by byl plný knih. V tom ho musel démon dlouze přemlouvat, aby je nechal doma. Bylo to až vyčerpávající přemlouvání, jelikož byl Anděl v tomhle ohledu neoblomný a velice paličatý. Nakonec ho přesvědčil k tomu že mu stačí jenom tři knížky. Nechce přeci aby navlhly a nebo byly plné písku.

Jakmile byla jedna věc z krku, mohl se Crowley věnovat něčemu jinému. Všechny květiny které měl předtím v bytě přestěhoval do domku. A jelikož budou na nějakou dobu mimo město, musel se o ně řádně postarat. Nahnat jim strach, aby si vůbec netroufali během jeho nepřítomnosti zvadnout. Sice byl domluveny s Anatémou, že na ně jednou, dvakrát za týden dojde a zkontroluje je. Dokonce jí i nejprve řekl aby na ně i křičela a vyhrožovala jim aby nezlenivěly, ale čarodějka ho v tomhle odmítla. Květiny pohlídá, ale po svém.

Když bylo vše hotovo, mohli novomanželé vyrazit. Kufry dali do Bentley, která se na tu cestu již nedočkavostí celá třásla. Ještě jednou zkontrolovali celý dům, knihy, květiny, než sedli do auta a vyjeli pryč.

Cesta to nebyla nijak dlouhá, jelikož po chvíli, kdy vyjeli z města, použili malý zázrak a přemístili se jinam. Pořád jeli po silnici, ale scenérie se postupně měnila. Nyní již nemíjeli jen pole a lesy, ale ty se postupně změnily na palmy a písek.

Dojeli až k opuštěné dřevěné chatě, jenž stála na pláži téměř hned u moře. Celý tento ostrov byl pustý a tohle bylo jediné obydlí na něm. Nebyla to však žádná stará, opuštěná chátrající chata, které může člověk vidět v hororech nebo na opuštěných místech. Vypadala, jako kdyby ji dostavěli sotva včera a byla vybavena moderním nábytkem, který se hodil k ostrovnímu bydlení. A celé to bylo jenom pro ně. Ani tu nebyl žádný signál. Což bylo dobře. Nikdo je tak nemohl otravovat.

Tahle destinace, tato chata na pustém ostrově byl celý Crowleyho nápad a pro Azirafala to bylo naprosté překvapení. Démon to před andělem držel v tajnosti. Vlastně to držel v tajnosti téměř před všemi. Tento ostrov byl sice pustý, ale měl vlastníka. Tím byl právě sám Crowley. Koupil tenhle ostrov v minulosti, když se prodávali téměř zadarmo a udělal si tu chatu, kdyby potřeboval zmizet před peklem.

Ostrov se navíc nacházel v Bermudském trojúhelníku a nikdo z nebe a ani z pekla se sem neodvážil. Hlavně proto, že některé ostrovy měli kolem sebe jakési silové pole, které rušilo jejich schopnosti. Vlastně to bylo celkem nedávno kdy se Crowleymu za pomoci Lucifera a Johna podařilo bariéru pozměnit aby tam mohl jenom někdo. A ten někdo u sebe musel mít speciální kouzlo, které vymysleli a které kromě nich nikdo neznal. Ani nebylo v žádné knize. Za to by měl Johnovi poděkovat.

Kufry měli vybalené během mžiku, a tak jim nic nebránilo aby mohli na pláž. Nejprve však museli prozkoumali celý dům. Azirafal z toho byl příjemné překvapený. Vůbec nečekal, že by Crowley vlastnil ostrov. Nikdy dřív se mu o tom ani slůvkem nezmínil. Nicméně si nestěžoval , jelikož to byl jejich malý soukromý ráj.

Crowley se na tohle těšil už delší dobu. Převlékli se do plavek a démon jako první zamířili rovnou do vody. Byla příjemné osvěžující. Ve službách pekla by si něco takového vůbec nemohl dovolit. Hned by totiž poznali, že nebyl mezi lidmi. A když nebyl mezi lidmi, nemohl páchat zlo. Démon byl po pás ve vodě, zatímco anděl si nejprve musel upravit místo pod slunečníkem, vyložit knihy a podobně a až teprve pak ho následoval do vody. Nebo spíše lépe řečeno si to klidně kráčel po vodní hladině.