Ineffable Universe

17. Rozlučka se svobodou

 Den rozlučky se velice rychle nachýlil a bylo potřeba dodělat několik věcí. Rozdělit hosty na poloviny, jelikož Azirafal nemohl mít rozlučku spolu s Crowleym. Každý by ji měl mít jinde. Nebo to si alespoň Lucifer celou dobu myslel a nehodlal to nijak měnit. Odpoledne proto shromáždil hosty, kteří vypadali, že konečně spolu můžou alespoň trochu spolupracovat. Když se rozdělili kdo komu půjde na rozlučku, dali se do práce s posledními přípravami.

Jakmile bylo vše hotovo a nastala správná doba, museli si pro dnešní den dát snoubenci své sbohem.

Azirafalovi zavázali oči černým šátkem a na slepo ho odvedli do vinného sklepa, který se nacházel pod Luxem. Byl to jeden z nejlepších vinných sklepů na světě. Když byli na místě, sundali andělovi šátek. Vše okolo bylo ozdobeno balónky a různými dekoracemi. Okolo něj stáli Aro, Lucian, Killgrave, Chloe, Castiel, Gabriel, Doktor a Barty.

Na Gabrielův pokyn si všichni vzali sklenku s vínem, které jim nejvíce chutnalo a čekali na přípitek, který byl připravený. Měl ho pronést Gabriel. Gabrielův proslov nebyl nijak dlouhý, ale na druhou stranu byl stručný a dojemný. Navíc ho zakončil malým požehnáním pro něj a pro Crowleyho. Nebo spíše jenom pro anděla. Na svatbě to udělá ještě jednou až tam budou oba dva. Přeci jen požehnání od archanděla již něco znamenalo.

Azirafal byl z Gabrielovo proslovu naprosto dojatý až mu málem i ukápla nějaká ta slzička a když se napil vína, chutnalo naprosto úžasné. V ten moment měl zřejmě jediné přání. A to, aby tu byl i jeho Crowley a mohl ochutnat tohle výborné víno. Byl si jistý, že mu chutnalo. To si však nechal pro sebe.

Všichni věděli, že hodně divoké oslavy, nebyli pro něj moc nebyli. Nicméně, pustila se správná muzika, doladila se atmosféra a ta pravá zábava mohla začít. Vyprávěli se vtipné historky a jak se zvyšovala hladina alkoholu, začínala se zábava čím dál více rozjíždět. I když zřejmě to nebude tak divoké jako u démonů. A jak se uvolňovala nálada, zúčastnění začali tvořit dvojice. Tedy alespoň Killgrave se nehnul od Luciana. Vždycky však byl někdo u anděla aby mu dělal společnost a bavil ho. Aby si oslavenec ani na vteřinu nepřipadal sám a nenudil se. To by pak bylo celé jejich úsilí v troskách.

Na druhé straně, Crowleyho odvedli do Luxu, kde měl Lucifer bar. Přeci jen to byl nejlepší bar v celém L. A.. Tak kde jinde by se taková oslava měla konat? Stejně jako u Azirafala tak i Crowleymu zavázali oči a odvedli ho na dané místo. Lucifer měl výhodu, že Lux byl téměř pořád vyzdoben pro takovou příležitost. Všude hrála hlasitá hudba, bylo tu více lidí a v obřích klecích i okolo baru bylo mnoho striptérek v nejrůznějších kostýmech. Dokonce tam byla i ďáblice s andílkem. Bar byl v plném proudu, ale hlavní oslava měla teprve začít.

Rozvázali Crowleymu šátek a dali mu sklenku. Přímo před ním stál Lucifer a okolo byl Peter, Casanova, duch Vánoc, Zuse, který zároveň kontroloval muziku, John, Dean a Sam. A jelikož na začátek oslavy měl Lucifer připravený proslov, tak se okolní hudba automaticky utišila, aby ho bylo vůbec slyšet. Proslov byl krátký, ale hlavně ho chtěl zakončit něčím jiným.

„...Crawly, já Lucifer, jakožto král pekel tě tímto propouštím z jeho služeb. Odteď si můžeš dělat co jen budeš chtít. A kdokoliv proti tobě bude z pekla něco mít a podnikat kroky vůči tobě a Azirafalovi, tak to bude to poslední co udělají," a podal mu ruku, aby to uzavřeli po startu dohodou. Tu poté nemůže vůbec nikdo zpochybnit.

„Vážně?" zeptal se plný naděje. Lucifer se pouze usmál.
„Já nelžu," odvětil. Hadi démon ruku přijal. Jejich ruce vzplály a to znamenalo že se mezi nimi vytvořila nezničitelný dohoda do konce jejich životů.

Tím byl Crowley oficiálně propuštěn od služeb pekla. Měl z toho neskutečnou radost a stále tomu nemohl pořádně uvěřit. Všichni mu potom k tomu ještě pogratulovali. Po tomhle mohla poradna oslava teprve začít. Opět se zvýšila hlasitost hudby a do hodiny nebyl vůbec nikdo střízlivý. Oslava pokračovala ještě dlouho poté, co se klub uzavřel pro veřejnost.

Následujícího rána ve vinném sklepě bylo hrobové ticho. Lahve byly různé poházené po zemi a stejně tak i účastníci oslavy. Azirafal byl vzhůru celou dobu, jelikož od začátku pil pouze nealkoholické nápoje. I když mohl lehce vystřízlivět, nechtěl aby to nějak ovlivnilo malý život, který v něm rostl. Proto když všichni usnuli, obstaral jim deky a něco měkkého aby se jim spalo líp. Sám si poté sedl stranou na židli a četl si jednu ze svých oblíbených knih. Tahle patřila mezi jeho nejoblíbenější, jelikož mu ji věnoval Crowley.

Teď již jenom vyčkával než se všichni probudí. Musel uznat že to byl vskutku zvláštní pohled na jejich skupinu. Ani netušil kdy se stihl změnit Lucian do své lycanní podoby. Ležel na zádech a jednu z pacek měl položenou na muži, který mu spal na břiše. Byl to Killgrave a prvně ho viděl neupraveného. Doktor a Barty leželi zády opření k sobě. Celkem jim to slušelo.

Pak si všiml, že Castiel spal rozvaleny na stole a slintal si na ruku. Byl to roztomilý pohled. Na něm ležel Gabriel. Jako kdyby byl Castiel jeho postel. Když všem dával deky a polštáře, všiml si, že jeden člen oslavy chyběl. Vypadalo to, že se Aro vypařil někam do noci. Popravdě si anděl vůbec nevybavoval, kdy zmizel. O Chloe věděl že odešla, jelikož chtěla zkontrolovat Trixie. Tu sice hlídala Mazikeen, ale Chloe chtěla mít raději jistotu. Sice byly kamarádky ale bála se, co by od ní mohla její holčička pochytit.

Azirafal všem ještě připravil hrnek kakaa, po kterém jim bude všem líp. Sám se poté vrátil ke své knize a již se nemohl dočkat té velké chvíle.

Na druhé straně u Crowleyho všichni měli půlnoc. Spali tak tvrdě, že jenom Bůh věděl, v kolik se probudí. I když, první skupina je v případě nouze probudí. Nicméně, duch Vánoc a Zuse byli pryč. Vypařili se jako mlha nad raném nebo jako duchové. Což byli. Peter byl rozvaleny na gauči a v ruce stále držel láhev od nějakého zeleného pití, které měl v oblibě. Možná že to byl absint.

Dean ležel opřený o bar a slintal si přitom na ruku kterou měl položenou pod hlavou místo polštáře. Sam seděl na zemi vedle něj, opřený o bar. Co se týče Lucifera, tak ten i s Johnem odešli do postele, když už všichni spali. Alespoň v tom byla výhoda, když pořádají oslavu ve svém vlastním domě.

Crowley se ke konci oslavy změnil na hada. Bylo zvláštní vidět hada, jak se zvláštně kroutil do rytmu hudby a na hlavě měl pruhovaný neonový brýle. Když oslava skončila tak se nejprve stočil do klubíčka a na místě usnul. Jak ale začalo svítat, přesunul se na balkón, kde se uvelebil na zábradlí. Tam se mohl v klidu vyhřívat, dokud pro něj někdo nepřijde.

Napadla ho i myšlenka, že by vstal dřív, ale zatím nebylo kam chvátat. Přeci jen by nezmeškal vlastní svatbu. Napadlo ho i, že by se v rychlosti kouknu na anděla, ale po tom všem co se událo a s tím jak pravidelně spal, měl pocit že by ho akorát vzbudil. A to nechtěl.

Asi o dvě hodiny později je došel Lucifer všechny vzbudit. Jak skupinku ve vinným sklípku tak i skupinku v baru. Přeci jen se toho muselo tolik stihnout, aby bylo vše perfektní.