•11•

8 3 0
                                    

"Plavky, ručník, šampon, sprcháč, pití,.." sama pro sebe jsem si přeříkávala zda mám všechno potřebné. Vždycky zapomenu na nějakou věc, tak doufám, že dneska se to nestane. Druhé netrpělivé zatroubení před domem naznačovalo, že bych měla pohnout zadkem jinak mě Paul už vážně zabije. Popadla jsem plátěnou tašku a zběsile seběhla schody dolů.

"Kam jdeš Mel?" zastavil mě Kevin, můj mladší bráška v tu nejhorší možnou dobu. Začala jsem si obouvat boty a přemýšlela jsem co mu odpovím, kdybych mu řekla, že jdu do aquaparku, tak by hrozně vyváděl, že nemůže jít se mnou.

"Jdu ven s kamarády, jako každý víkend." Rozhodla jsem se pro poloviční lež a radši se nekoukala do těch jeho roztomilých kukadel, vždycky mě dostanou.

"Aha, my jedeme s rodičema na výlet do zoo, škoda že zase nejedeš s námi." ozvalo se ve stejnou chvíli jako třetí zatroubení. Tohle bylo ale momentálně důležitější. Podřepla jsem si k němu, abychom si líp viděli do očí a jak jsem říkala, ty kukadla mi rozpouštěli vnitřnosti.

"Kevine, ale já jsem s vámi byla včera celej večer."

"Já vím, ale chtěl bych někam jet jako celá rodina." podíval se na mě smutně a mně došlo, že jako celá rodina jsem nikde nebyli pěkně dlouho. Vlastně od té doby, co máme poznávací víkendy s partou.

"Dobře, dneska už to zrušit nemůžu, ale slibuju, že příště pojedu s vámi a podnikneme něco jako rodina, ano?" čtvrté zatroubení a Kevinovo zajásání mi stačilo. Dala jsem mu pusu na čelo zakřičela na celý barák rozloučení. Kevina jsem ještě zaslechla jak tuhle radostnou novinu oznamuje zbytku rodiny. Z domu jsem vypadla přímo do náruče Liv, která se chystala zazvonit.

"No to je dost, už tu čekáme skoro deset minut." vyštěkla na mě Liv jako obvykle když něco nešlo podle jejího plánu.

"Promiň, rodinná krize. Kevin byl smutnej, že jsem s nima dlouho nikde nebyla." pochopení v jejích očích nešlo přehlédnout. Asi má s Leny stejný problém.

"Dobře, tak naskoč a jedeme." podržela mi sedačku, abych mohla zalézt dozadu do auta. Vzhledem k tomu, že jsem přišla pozdě přední místo automaticky propadlo Liv. Pozdravila jsem Paula a s burácením motoru jsme konečně vyjeli.

"Takže Liv, proč aquapark? Ty je přece nesnášíš." promluvil na podezřele nadšenců černovlásku Paul. Ta se ale nenechala rozhodit, vesele si tancovala na písničku, co právě hrála z rádia a jen pokrčila rameny.

"Lidi se mění a já mám nový plavky, který přeci nemůžou zůstat ve skříni." ukázala důležitě na tašku, kterou měla na sobě a dál se pohupovala v rytmu. Mě ale neobalamutila, na to jí znám až moc dobře, kdo ví co nás v tom aquaparku čeká.

****

"Liv, můžeš přestat zírat do toho zrcadla? Vypadáš dokonale, jdeme." ta holka je neuvěřitelná, nejméně deset minut se nakrucovala před zrcadlem. Ostatní už určitě čekají jen na nás, Abby a Becky zmizely před chvílí a já tu čekám jen na toho narcistu.

"Nojo, pořád, vždyť už jdu." naposledy se podívala do zrcadla vyšpulila na sebe pusu a konečně si šla vzít svoje věci. Já jsem to jen s protočením očí pozorovala a raději jsem vyrazila do sprch.

Potlesk když jsme vyšly konečně ze šatny přilákal nežádoucí pozornost ostatních návštěvníků aquaparku. Ano, opravdu nám tleskali. Teda alespoň ti, co byli ochotní na nás počkat. Z dálky se k nám blížili Paul s Tomem a z vlasů jim odkapávala voda.

"Tobogány jsou skvělý, jen se na ně čeká dost velká fronta. Jéé, koukám, že jsme všichni." halekal na nás Tom už z dálky a jakmile k nám přišel automaticky svou ruku ovinul kolem své přítelkyně Abby. V tu chvíli začalo dohadování na kterou atrakci půjdeme jako první. Než jsem se stačila přidat někdo mi zezadu zaklepal na rameno. Okamžitě jsem se otočila a přivítal mě Joshův zářivý úsměv.

Wish listDove le storie prendono vita. Scoprilo ora