Já a ty jen [Haikyuu mafie]

26.

*Ushijima*

Seděl jsem v pracovně a vše si pečlivě připravoval na tu chvíli kdy získám Úlomek ráje a sám se pak ocitnu ve svém ráji, tak jak chceme budeme žít.

Ale hluboko uvnitř mně mi něco říkalo, že to doopravdy nechci, ale neposlouchal jsem to. Proč bych taky měl, má hlava je chytřejší.

Někdo mi zaklepal na dveře. Zvedl jsem hlavu a pozval neznámou osobu dál. Byl to můj Tendou se spoustou papírů v rukách.

,,Další?"

,,Bohužel," odpověděl mi polohlasem.

,,Jak to jde ostatním? už doručili vzkazy?" Tendou přikývl a šel si sednout na můj klín. Položil si hlavu na mé rameno a vypadalo to, že za chvilku usne.

,,Neboj už to za chvíli bude za námi, získáme Úlomek ráje a nic ani nikdo nám nebude stát v cestě," dal jsem mu pusu na čelo.

,,Já vím Wakatoshi, už aby to bylo. Nemohu se dočkat. Já a ty jen," usmál se na mě.

,,Kdy by se měli ostatní vrátit?" 

,,No snad každou chvíli."

,,Dobře co takhle si to pro jistotu projet znovu," navrhl jsem. Tendou mi přikývl a podal potřebné papíry ohledně našich plánů.

,,Takže tady je plán s Oikawou..." začal Tendou.

,,Ty se můžou rovnou spálit," zarazil jsem ho. 

,,Proč?"

,,Neuspěl. To znamená, že ani záznamy o tom nejsou nijak důležité," Tendou mi přikývl a jel dál.

,,Největším problémem pro nás je Karasuno. Unesli jsme jim jednoho člena v kritickém stavu, do kterého se dostal díky nám. Zranili jsme jim další tři členy, ale oni pořád stojí."

,,Mají hodně tuhý kořínek, však my je zlomíme."

,,Už jsme je možná zlomili milý Wakatoshi," usmál se Tendou.

,,Ach ano máš pravdu. Ty dopisy," usmál jsem se zlehka také.

,,Přesně tak. Nechali jsme doručit dopisy všem týmům mafie s mrtvými zvířaty. Skvělý to nápad," oba dva jsme se začali smát jako šílenci.

,,Je, ale zvláštní, že tu ještě nikdo není," dedukoval Tendou.

,,Možná si zajeli na jídlo." 

,,To je možné. Nejraději bych šel spát," zývl Tendou. 

,,Tak jdi já to tu zvládnu," usmál jsem se na něj a pohladil po tváři. Tendou mi na náznak poděkování dal pusu na tvář a zmizel ve dveřích.

Nějakou dobu jsem se přehraboval v papírech a čekal až konečně někdo přijde a podá mi hlášení o misi. Karasuno měli na starosti Ohira a Shirabu. Nekomu zařizovali Kawanishi a Akakura. A Dateko Semi s Goshikim. 

Ostatní byli na jinačích misích, které jim klidně mohli trvat několik dní. O ty mi nešlo, chtěl jsem především vědět jak to šlo těmto třem dvojicím.

Po chvíli papírování jsem ze zdola uslyšel prásknutí dveří a kroky po schodech nahoru. V duchu jsem se usmál, ale na venek jsem měl kamennou tvář jako vždy. Konečně dorazili do mé pracovny. Byli to Ohira a Shirabu.

,,Jaké je hlášení?" zeptal jsem se jich jako vždy.

,,Vše šlo podle plánu. Mají toho prcka i dopis," řekl Shirabu.

,,Výborně, můžete si jít odpočinout," hned jak jsem to dořekl, tak se vypařili jako pára nad hrncem. Trochu jsme se nad tím pousmál, protože Shirabu by měl zajít ke svému kadeřníkovy s tím co má na hlavě.

Jen o pár minut později dorazili Kawanishi a Akakura, se stejným hlášením jako Shirabu a Ohira. Jediní kdo zbývali byli Semi a Goshiki. Pokud ten kluk zase něco pokazil, tak končí. My chyby neděláme, nemůžeme si je ani dovolit. 

Proto to Oikawa nedal, dělal chyby. Tahal do toho svoje emoce a city a to ho zabilo. Kdyby to bylo na mě tak by o smrt prosil na kolenou. 

Konečně jsem uslyšel prásknutí dveří potřetí a rychlé kroky nahoru. Zvláštní, ale bylo že byli jenom jedny. Dveře od mé pracovny se prudce otevřeli a v nich stál rudý udýchaný Semi a mezi nádechy mi sdělil co se stalo.

,,G-Goshiki......on.....on je mrtvý...."

Nazdárek existence, tak jsem zase tady, doufám že jste rádi. Ani já jsem nečekala, že tu budu tak brzy. Ale opět neslibuji pravidelné návraty. To víte maturita se nesmí zanedbávat. Tak třeba zase někdy.

Páčko <3