25.

27 3 2
                                    

*Yaku*

Když se Kuroo vrátil, tak tu stejně moc času nebyl. Chtěl vědět jak jsou na tom Bokuto a Akaashi a jediní kdo o těch dvou měli informace byli Karasuno. 

O Dateku jsme nevěděli vůbec ni a pokud to vědělo Karasuno, tak nám nic neřekli.

Když jsme s Levem vrátili z jedné mise, nikdo nebyl na základně, což bylo hodně zvláštní. Vždycky jsem chtěl, aby byl na základně minimálně jeden člověk.

Vešli jsme tedy do obyváku nebo do společenské místnosti jak jsme tomu rádi říkali. Nejdříve jsem nechápal Levovo zděšení, ale při otočení hlavou tím směrem kam se díval on jsem to pochopil.

Bylo to naprosto nechutné.  Na zemi seděl svázaný Inuoka s páskou přes pusu takže nemohl mluvit. Ani jsem se tomu moc nedivil, Inuoka není zrovna jeden z nejsilnějších členů Nekomy. No, ale to nejhorší bylo to, že nad ním vysela mrtvá kočka, ze které kapala krev přímo na Inoukovu tvář. 

Lev mu vyběhl pomoct dostat ho z dosahu kočičí krve a rozvázat. Přišel jsem blíže ke kočičí mrtvole a uviděl jsme na jedné její tlapce přivázaná list papíru.

,,O co se snažíš Yaku?" zeptal se mě Lev, když mě uviděl jak skáču do vzduchu a hmatám po něčem.

,,Na jedné tlapce té kočky je nějaký papír," snažil jsem se dál ten papír dostat. Ti dva se mi mezitím smáli.

,,Nechceš pomoct prcku?" zeptal se mě Lev a stoupl si za mě. Otočil jsem se na něj s nafouknutými tvářemi na znamení, že teď budu trucovat a přikývl jsem.

Lev natáhl svou obří ruku ke kočce a vzal papír, který měla přivázaný ke tlapce. Čekal jsem až mi podá ten papír, abych si ho mohl přečíst, ale jen ke mě naklonil jeho tvář.

,,Dáš mi ten papír?" zeptal jsem se ho když mi ho stále nedával.

,,A to za to nic nedostanu?" podíval se na mě jeho psíma očima. Zakroužil jsem očima a dal mu pusu na tvář. Jen se zahihňal a dal mi ten papír. Odkráčel jsem si sednou na pohovku a poručil těm dvou ať uklidí tu kočku a utřou tu krev.

Otevřel jsem dopis a začal číst. To co v něm bylo napsané mě docela překvapilo, ale také to vysvětlovalo proč momentálně nikdo nebyl na základně. Za chvilku si za mnou přisedli Lev a Inuoka.

,,Co je tam napsáno?" zeptal se Inouka. Podal jsem mu dopis a on četl nahlas.

,,Nekomo, asi si právě říkáte, proč zrovna teď nikdo není na základně. Můžeme za to my. Pokud se někdo z vašeho týmu vrátí asi bude mít lehká zranění. Ale to je to nejmenší co by jsme vám mohli udělat. Co po vás vlastně chceme? Vzdejte se mafie, na dosmrti. To je naše první podmínka, ta druhá je aby nám váš šéf Morisuke Yaku předal jeho klíč. Budeme ho čekat pozítří u hrobu Oikawy a Iwaizumiho. S pozdravem Shiratorizawa," dočetl Inouka.

,,Yaku jaký klíč mají na mysli?" zeptal se mě Lev.

,,To teď není podstatné, podstatné teď je aby jsme zjistili kde jsou ostatní. Inouke viděl jsi kdo ti to udělal!" 

,,Ne omráčili mě a probral jsem se chvíli před tím než jste vy dva dorazili." 

Tak toto není vůbec dobré. Vůbec nic o tom nevím. Nevím po čem Shiratorizawa jde, jediné co vím je kde je ten klíč co chtějí. Tohle musím probrat s Kurooem, ale bůh ví kdy ten se tady objeví. 

Volat mu nechci, aby nás někdo neodposlouchával. Hold si na něj budu muset počkat, kdo ví kde je mu konec. Začali jsme teda obvolávat ostatní členy, aby jsme zjistila jak na tom jsou. díky bohu do hodiny všichni dorazili na základnu opravdu jen s lehkými zraněními.

Pak, ale přišli otázky ohledně toho klíče. Bohužel jsem jim nemohl říct úplně vše, protože jsem to sám neznal. Všichni jsme museli čekat na Kurooa až nám to vysvětlí.

Zdravím přátelé, kamarádi tak jsem tu zpět s další kapitolou. Mám momentálně po jarních prázdninách a rozhodla jsem se sepsat opět něco dohromady. No snad se vám to líbí. Tak zase někdy. 

Páčko


Já a ty jen   [Haikyuu mafie]Where stories live. Discover now