4.

82 5 0
                                    

*Semi*

Dojeli jsme zpět na základnu. Chtěl jsem zajít rovnou do svého pokoje, protože už mě z Goshiho a Shirabi bolela hlava. V jednom kuse se hádali. Navíc mě bolelo rameno jak jsem rozrazil ty dveře. Proč jsem je prostě nevykopl? Sám sebe někdy nechápu.

Bohužel místo svého pokoje jsem musel zamířit do pracovny šéfa. Grrh nesnáším když mu tak říkám, ale jeho "sekretářka" to tak prostě chce. Bože tak ho nemám rád. Podle mě tak nebýt šéfa tak už dávno není na tomhle světě. Zhluboka jsem se nadechl a vstoupil do pracovny.

,,Nesu hlášení šéfe." podíval jsem se na něj. Nejradši bych zrak odvrátil od toho pohledu jak se ti dva cicmají. To opravdu nepotřebuji. Jeho "sekretářka" se konečně postavila vedle něj a koukal se z okna jako, že se před chvilkou vůbec nic nestalo.

,,Jak to dopadlo?" zeptal se mě šéf s opřenými lokty o stůl a upřeným zrakem na mě.

,,Podařilo se nám jednoho z nich zranit. Podle všeho je teď v nemocnici." řekl jsem co jsme věděli.

,,Tendo zjisti v jaké nemocnici a v jakém pokoji." řekl jeho "sekretářce". Tendo si to odhopkal pryč a v pracovně jsme zůstali jen my dva.

,,Jak to šlo Goshimu?",,

,,Vše zvládl s menší pomocí, stále se ještě učí." bránil jsem ho, věděl jsem co teď přijde.

,,Pokud na příští akci něco pokazí, tak ho budu nucen odstranit. My chyby neděláme." řekl tím jeho chladným tónem.

,,No tak Ushijimo dej mu ještě šanci." docela se na mě zamračil, asi to bylo tím jak jsem ho oslovil.

,,Nehraj si tady na nějakýho šéfa, který nemá srdce. Známe se od mala, moc dobře vím co jsi zač a to co jsi teď z tebe udělal ten Tendo. Proč si ho vůbec tehdy zachraňoval?!" zvýšil jsem na něj hlas.

,,Myslím, že už sis dovolil dost, až budeme vědět více tak si tě zavolám a teď odejdi." řekl sice výhružně, ale naprosto klidně. Naštvaně jsem se tedy otočil a namířil si to konečně do svého pokoje. Padl jsem na postel a snažil se vypnout své myšlenky. Ale opět mě nějaká existence co ťukala na dveře musela vyrušit.

,,Dále." řekl jsem a slyšel otevírání dveří, jak nečekané.

,,Jsi v pohodě." zeptal se Shirabu.

,,Ne nejsem, protože Satori Tendo."

,,Pořád ti tak pije krev?"

,,Ne asi stali jsme se nejlepšími kamarády a skáčeme spolu po duze, kde kolem nás lítají jednorožci a na nich sedí leprikoni. Jasně, že mi pije krev!" rozkřikl jsem se. Shirabu se začal smát.

,,Promiň, ale když mluvíš takhle tak tě opravdu nemůžu brát vážně." řekl když se dosmál.

,,Úžasný." řekl jsem ironicky.

,,No tak bručoune, trochu života do toho umírání ne?"

,,Rád bych, ale snažím se vymyslet něco, tak aby při příští misi Goshiki nic neposral. Mohli by jsme to zatajit, ale Ohira by to Ushijimovi hnedka vykecal a to by jsme na tom byli špatně všichni."

,,Wakatoshi se hodně změnil." povzdechl si Shirabu.

,,To tedy, kdyby jsme prostě tenkrát nejeli do těch hor, tak by jsme to monstrum nikdy nenašli." rozčiloval jsem se zase.

,,Ztiš se nebo tě někdo uslyší." varoval mě.

,,Proč to nemůže být jako za starých časů, kdy bylo všechno v pořádku a nebáli jsme se mluvit o všem. Teď si ani nemůžeš v klidu večer zajít na záchod bez toho, aby jsi se otáčel zda za tebou nestojí někdo s kudlou v ruce." v tom někdo otevřel dveře a my k nim zvedly zrak. 

,,Šéf." řekl jen Ohira a zase odešel. To byl pro nás pokyn jít do pracovny vyslechnout si novou misi. Už tam byl i Goshiki, takže se nesmělo nic pokazit. Jen jsme došli a Ushijima nám začal říkat další postup v plánu. Ten debilní plán, který se stvořil v mysli to červenovlasého monstra.


Yahoo~ tak opět jsem to stihla. Musím se pochválit. Nu každopádně hádám, že spousta z vás nějakou takovou tuto scénu čekalo. Takže asi moc překvapeni nejste, ale to napravím během pár dalších kapitol v budoucnu nebojte. Těch překvapení ještě bude. Teda cožeeee.... nu asi tedy už nemám co říci a jen doufám, že se líbila a těšíte se na další, takže

Páčko❤🌹

Já a ty jen   [Haikyuu mafie]Kde žijí příběhy. Začni objevovat