19. kapitola

17 0 0
                                    

Pondělní ráno bylo hektické, protože jsem zaspala. Vůbec jsem v sobotu nemohla usnout, jen jsem se převalovala a nechávala aspoň tělo trochu odpočinout. Poprvé jsem se koukla na hodiny, bylo půl desáté. Podruhé, když jsem se koukla na hodiny bylo deset. Čas se najednou zastavil a vůbec neutíkal. Sebrala jsem se a napustila jsem si horkou vanu s pěnou. Zapálila jsem si svíčky a relaxovala. Nechtěla jsem myslet na nic a i tak jsem myslela na něj. Umyla jsem si vlasy a sledovala, jak mé zářivé vlasy obarvují vodu do krvavě rudé barvy. Pouštěla jsem si pomalé melodie, abych dokázala vypnout. 

Vylezla jsem z vany, když voda začala chladnout a ručníkem jsem sušila své polodlouhé vlasy. Stále byly dost mokré, a proto mi nezbývalo nic jiného, než si vzít do ruky fén a sušit je fénem. Únava bohužel stále nepřicházela, takže jsem si vzala k ruce gumičky a zaplétala copánky. Aspoň budu vypadat jako člověk. 

Zdrchaná jsem se vrátila do postele a snažila se najít takovou polohu, která by mě ukolébala ke spánku. Stejně jsem pořád jedním okem čučela. Pak byla dlouho tma až jsem vylétla z postele a zaspala. Proměnila jsem se v chobotnici, aniž bych si uvědomila, že první hodinu neučím ani nesupluji. Soukala jsem se do zelených letních šatů a nenapadlo mě se podívat z okna, jakým překvapením tedy bylo, když jsem vyběhla ven začalo pršet. Bylo to buď a nebo. Buď přijedu do školy pozdě a půjdu se převléknout, nebo budu riskovat nemoc. 

Přijela jsem za školu a všimla si postavy v kleci. Byla jsem si víc než jistá, že Darcy první hodinu učí. Takže jsem zaparkovala a šla si dát rychlou cigaretu. Vážně jsem byla přesvědčená, že to je kdykoli jiný. Bohužel to byl Darcy. „Dobré ráno.” Broukla jsem polohlasem a po těle mi začali lézt mravenci. Oklepala jsem se a šla si v klidu sednout. „No dobré ráno. Jak jsme se měli?” „První jsem nespla a pak jsem zaspala.” Zkrátila jsem monolog do jedné věty. „Koukám, že jste asi nestíhala.” Uchechtl se Darcy a já zatajila dech, když přišel až úplně ke mně. Nevěděla jsem co chce udělat, dokud se nezačal dotýkat mých vlasů. Zatáhl za pramen vlasů a já si všimla zapleteného copánku, který mi musel ráno proklouznout mezi prsty. „Jste nervózní.” Prohodil hravě a mně se málem zastavilo srdce. Nasucho jsem polkla a nehybně stála jako socha. 

„Tak jste?” Neuhýbal pohledem. Kývla jsem na souhlas, protože hlas by mě zradil. „Čeho se bojíte?” Ptal se dál Jason a já hledala správná slova pro odpověď. „Já se přece nebojím.” Vysoukala jsem ze sebe. „Tak potom nechápu ty rozšířené zorničky plné očekávání. Rty čekající na polibek, dech zarývající se do kůže. Srdce bijící rychle a hlasitě s pokusem prodrat se ven, uletět. To vše je známkou adrenalinu, který putuje každou molekulou vašeho těla, slečno Becket.” 

Šeptal Jason. Sebrala jsem všechnu odvahu a znovu jsem se mu podívala do očí. Položil mi dlaň na tvář a pohladil mě. Doslova jsem tála pod jeho dotekem. 

Čas i vesmír se zpomalil. Zavřela jsem oči a přitiskla se k těm hebkým rtům. Bylo mi buřt, že nás může kdokoliv vidět, prostě jsem jednou v životě byla sobec. Jason mě natiskl na klec a jemný polibek se rázem proměnil na vášnivý. Věděla jsem, že tuhle situaci něco naruší a nemýlila jsem se. Jasonovi začal zvonit telefon. „Já to nejsem, měla bys to být ty.” Sdělil mi v klidu. Vyplašeně jsem se na něj podívala a nechtěla, aby tato chvíle skončila.

 Otevřela jsem oči a probrala se ve své velké posteli. U hlavy mi zvonil budík, na hlavě jsem měla copánky a mžourala do světla. 

„Tady si ze mě někdo musí dělat legraci.” Prohodila jsem rozespale a vykopala se z postele. Ve svém snu jsem sice zaspala, ale reálně jsem měla skoro dvě hodiny čas. Rozplétala jsem si copánky a vytvořila účes, který vypadal docela dobře. Venku už teď bylo dusno a pálilo sluníčko, takže jsem našla ve skříni černé šaty s dekorovaným vrškem a doladila líčení. S celým zkrášlovacím procesem jsem stále měla ještě půl hodiny čas. Překontrolovala jsem kabelku a potom jen seděla na židli v kuchyni a nechala k sobě promlouvat myšlenky. Jejich hlavním aktérem nebyl nikdo jiný, než Jason Darcy.

Slečna katastrofaWhere stories live. Discover now