2

44 6 1
                                    

"Co má být zase tohle?"
Před obličejem mi přistál papír. Zaostřila jsem na něj. Písemka z matiky. Za pět. Věděla jsem, že nemá cenu odpovídat.
"Ne že byste v matematice excelovala, ale bavila vás. Vaše nejhorší známka z jakékoli písemné práce byla za tři, slečno Havránková. Jak si to mám vysvětlit?"
"Prostě to začalo být těžší."
"Hlouposti." Macíčková si založila ruce na hrudi. Tahle paní mi byla vždycky sympatická. Až do posledních dní. Minulý rok naprosto bezdůvodně začala rýpat do mojí absence a zařídila mi dvojku z chování. Přitom můj třídní učitel, Marek, taťku uklidnil, že ze zdravotních důvodů je neúčast na hodinách omluvitelná.
Macíčková to však bere trochu jinak, podle ní není nespavost a úzkosti z traumatu zdravotní důvod.
"Neřešila bych to, kdyby to nebyla už třetí nedostatečná za tohle čtvrtletí."
Copak umí něco neřešit?
"To vás mám nechat propadnout? Zdá se mi, že to trochu flákáte, Havránková. Každý má nějaké potíže, tomu rozumím. Ale myslím si, že naučit se pár jednoduchých rovnic není až tak náročná věc. Mohla byste to brát jako rozptýlení. Chcete doučování?"
Proboha jen to ne.
"Opravím si to," zamumlala jsem.
"Nevím, jestli vám mám tu možnost ještě dávat. Pokud nestačíte našim osnovám, měla jste jít na jinou školu."
Jo. Gympl byl chyba. Zatracená chyba.
"Očekávám výrazné zlepšení, nebo budu muset zavolat rodičům."
Použila množné číslo schválně?
Nenávistivě jsem se za ní podívala, když odcházela uličkou mezi lavicemi ke katedře. Kdy už jí konečně dojde, že jsou jí tyhle fialové rifle malé? Aspoň by je nemusela nosit tak zařízlé.
Ucítila jsem dotek na zápěstí. Sklouzla jsem na něj pohledem a spatřila na své kůži položené prsty se zářivě růžovými nehty.
Sofie mě chytala za ruku. Snaží se mě podpořit?
Uhnula jsem pohledem a posunula jsem ruku dál, aby na ni už nedosáhla.
Nepotřebuju soucit. Potřebuju zastání.
Když si Macíčková konečně sesbírala věci a zmizela mimo třídu, sebrala jsem písemku a zmačkala ji do kuličky. Přes rameno jsem ji zahodila. Z udivených výrazů bavících se spolužáků jsem si nic nedělala. Místo toho jsem se vrátila k obtahování svých  ve skicáku.
Škola je peklo.


MůraWhere stories live. Discover now