Hvězdy, co nás spojily [Dramione]

1. kapitola

„Ano?" broukl Blaise, jenž si rukou krátké vlasy snažil dát na místo, kde měl tmavých vlásků o něco méně.

„Řekneš mi životopis Grangerový?" zašklebil se.

„No jasně. Hermiona Jean Grangerová, třicet tři let, pracuje jako ministryně kouzel na ministerstvu kouzel -"

„Tys zažil ministra kouzel, co by pracoval někde jinde než na ministerstvu kouzel?" zvedla Pansy obočí.

„No ano. Z domova."

„Ty seš pakůň."

„Ovšem," přikývl a přivinul si ji k sobě.

„Manžel?" zeptal se Draco.

„Jo."

„Kdo?"

„Weasley," pokrčil černoch rameny, jako by snad nečekal nic jiného.

„Vážně? Lasičák? No to snad není pravda, chápete to? Ona měla tohle," ukázal na sebe, „a vymění to za tamto?" mávl rukou kamsi do neznáma.

„Že jo, říkal jsem si úplně to samý! Asi je pravda, že chybama se člověk učí a že s věkem přichází rozum," pověděl Blaise rozzářeně a Draco jej žďuchnul do ramene.

„Draco, to ale není to nejhorší," povzdechla si Pansy.

„Draco Malfoyi!" ozval se za Malfoyovými zády hlas Theodora Notta.

„Theo, ahoj," rozzářil se blonďák a s nadšením šel obejmout svého kamaráda. Nezapomněl se ale po pár typických otázkách na život svých přátel zeptat na to, co jej zajímalo snad nejvíce: „Co je ještě horší?"

To byla otázka, která padla, když seděli na večeři ještě s Astorií, Theovou ženou, a Daphné, další členkou jejich party a samozřejmě Theovou švagrovou.

„O čem je řeč?" zeptala se Daphné.

„O kom myslíš? O paní ministryni přece," vydechla Pansy.

„Co je ještě horší než to, že si vzala Lasičku?"

„Draco-"

„Má dvě děti," řekl Theo místo ní.

„Theo!" okřikla jej Astorie.

„A to je tak strašný? Jestliže jsou manželé, tak asi lze předpokládat, že budou mít malý lasičata, ne?" zvedl blonďák obočí a rozhlédl se po všech přítomných. „Co jste mi ještě neřekli?"

„Sakra, zná nás," ušklíbl se Theo a on mu úšklebek oplatil.

„Veřejnost to neví, ale my, co jsme si spojili dvě a dvě dohromady jsme si jistí," začal po chvíli Blaise.

„Ano?"

„Podívej se na ně," přistrčila k němu Daphné nějaký výstřižek z časopisu, beztak zase z Týdenníku čarodějek.

Nicméně poslechl a skutečně se na ty dvě děti, lépe řečeno puberťáky, podíval.

Co mu první bilo do očí, bylo to, že jsou to dvojčata.

Bez pochyby, seděli k sobě věkově a byli si dost podobní.

Když se na ně ale podíval pořádně, docházela mu jistá spojitost mezi tím vším.

„To jsou děti Grangerové?"

Od jeho přátel následovalo jen přikývnutí.

„Jak jsou staří?"

„V prosinci jim bude patnáct," odpověděla Daphné, zatímco Draco zkoumal ty dva blonďáky na fotce.

Na chlapci bylo něco z Hermiony, nebyly to jen temné oči, ale i něco, co vyzařovalo z jeho tváře. Nakrátko ostříhané vlasy se mu vlnily a Draco si povšiml i pih na jeho nose.