Cherry [H.S] (After We Met) ✔️

30

"Harry co-" umlčel mě polibkem. Už několik dní se chová divně. Možná jsem jen paranoidní.

"Harry" odtrhla jsem se od něj. Mlčel.

"Co se sakra děje? Skoro nemluvíš, díváš se na ně divný mi pohledy, furt nikam odcházíš...co ti je?" Zamračila jsem se.

"Je tu něco co nemůžeš vědět...aspoň prozatím" nejistě se na mě podíval. Zase tajnosti, skvělý.

"Kdybych měla co ti říct, řeknu ti všechno...myslela jsem si, že to ty mně taky" zklamaně jsem ho sjela pohledem a rozešla se k sobě do pokoje. Už od rána jsem chtěla do posilovny. Převlíkla jsem se do černých legín a modrého tílka.

Zítra je další pošahaný ples. K čemu vůbec jsou?Zas tam budou truchlit nad zesnulími a potom se nic dít nebude. Rozešla jsem se do dveří vedle mého pokoje. Vešla jsem a rozhlédla se. Činky,činky,činky a zase činky.  Skvělý. Jediné co se tu lišilo, byl boxovací pytel. Udělala jsem si culík. Z poličky jsem si vzala obvazy na ovázání rukou.

V tu chvíli jsem neřešila, jestli to obvážu správně. Potřebovala jsem si vybít vztek a smutek. Za celou tu dobu co jsem tu s nimi, se to ve mně nahromadilo.

Bušila jsem do toho pytle jako o život. Každou ránou ten vztek byl horší. Začala jsem do něj i kopat.

Chtělo se mi křičet. Za poslední dobu je moje psychika horší než kdy jindy a to jsem si myslela, že to už ani nejde.

Kašlala jsem na následky a začala křičet. Řvala jsem z plných plic, zatím co jsem naposledy udeřila do pytle, předtím než jsem se sesunula na zem. Rozhled mi zamlžily slzy. Na hrudníku se mi vytvořila neskutečná tíha. Začali se mi klepat všechny končetiny, nebyla jsem schopná ani vstát. Čím déle jsem v tomhle bytě, chci ty vzpomínky čím dál více. Odpověděli by mi na tolik otázek. Nebo v to aspoň doufám.

Slyšela jsem otevření dveří.

"Vypadni" prskla jsem. Bylo mi jedno kdo to byl. Nechtěla jsem žádnou společnost.

"Hej..." Někdo se mě dotkl.

"Nech mě být" ucukla jsem.

"No tak Kat...co se děje?" Byl to Niall. Ignorovala jsem ho. Neměla jsem na něj náladu.

"Katherine Cassidy Cooper přestaň brečet" obejmul mě.

"Nialle já nemůžu" zamumlala jsem mu do ramene.

"Co se stalo? Harry ti něco udělal?" Začal se vyptávat.

"Ne nic...neublížil by mi" zakňučela jsem.

"Nevím co se stalo...ale bude to dobrý. Všichni si tu prošli sračkama...nebudeš tomu věřit, ale i ty. Vždycky jsme to společně zvládli...Ty zvládneš i tohle jo?" Hladil mě po zádech.

"Čím jsem si prošla?" Zamračila jsem se.

"Opravdu to chceš vědět?" Ujistil se. Přikývla jsem.

"Dobrovolně jsi se přidala do téhle mafie tím že jsi podepsala smlouvu. Takže jsi dobrovolně obětovala něco z tvé minulosti. Mohlo to být cokoliv. Ty jsi nám nikdy neřekla co to bylo, až do té doby než tobě a Harrymu hrozila smrt. Obětovala jsi tvůj život za ten jeho. Chtěla jsi aby žil když by jsi ty nemohla. Snažila jsi se ho chránit...ale nic není tak lehký...několikrát jsi byla postřelena, protože jsi mu dělala živý štít i když to odmítal. Ale ty jsi to pořád nevzdávala, protože on byl tvá motivace k tomu, že ho musíš chránit před okolním světem. Když se to provalilo, začala jsi být víc a víc významná, protože jsi jako jedna z mála bojovala za členy naší mafie a ne jen za sebe. Chtěla jsi, změnit lidi, které už změnit nešli. Zachránila jsi i našeho bosse a od té doby jsi byla považována za jednu z nejlepších lidí v našem gangu. Ale my jsme tě znali déle. Trvala jsi na tom že s námi zůstaneš. Viděli jsme v tobě co nikdo jiný ne. Po tom co jste se s Harrym vzali, bylo nám jasný že už nikdy nikdo z nás-"