Tma...někoho doprovází jeho rodina,kamarádi,zvířata...zkrátka jejich nejbližší. Ale mě?mě doprovází tma...
Nikdy v ní nevíte co vás čeká. Jestli na vás skočí ještěr nebo nejdete to co jste hledali.
Ukrývá se v ní kouzlo naděje...
Každý si přesně tohle mysli o světle. Ale světlo?To nám pouze umožňuje vidět. Vidět svět ve kterém už máme předem před určený osud.
Osud pro který jsme se narodili.
Ve tmě můžeme zapomenout ale i vzpomínat.
Já...i když nedobrovolně jsem si vybrala zapomenout.Zapomněla jsem kdo jsem byla,osoby které jsem znala...zapomněla jsem i na všechny hezké dny kde můj jediný problém byl, že mi rodiče nechtěli koupit moji vysněnou hračku.
Lituji toho...ale jsou to už 3 roky...a nemůžu stále dokola truchlit nad mým problémem. Je jen jeden z tisíce dalších. A já se musím začít soustředit i na jiné.
Protože kdybych se soustředila stále na ten jeden. Život by byl nudný a ohraný.
Vstát z postele,ustlat si,umýt se,obléct se a bez snídaně jit do kavárny.
Jak jinak by mohl vypadat když bych nehledala to hezké?
Snažím se to někde najít. Ale se ztrátou vzpomínek přichází i uvědomění...že svět není tak barevný jak se dříve mohl zdát.
Ale i snaha se počítá...nebo snad ne?
No perspective
Seděla tam. Bez vlády nad jejím tělem. Spala. Muž kterého z nějakého důvodu tak nenávidí a zároveň z něj má strach, ji vezl neznámo kam. Její nejlepší kamarádka ji s ním nechala, měla k tomu nějaký důvod?On ji přece taky nemá rád, tak proč souhlasil s tím že ji poveze on?
On sám nechápal co se stalo. Tušil to...vlastně to věděl...jen si to nechtěl připustit.
Jeho noční můry se staly skutečností.Jeli v naprostém tichu. On měl mezi rty vloženou cigaretu a soustředil se na cestu před ním, doufajíc že se blondýnka vedle něj probudí co nejpozději.
Ona nevědící, že sedí v autě, zabořená do jejích snů.
Kdy se probudí?jak bude reagovat?Bude nějak reagovat?
----
Trochu kratší kapitola, ale příště to už bude lepší... pořádně se to rozjede!!! <333
![](https://img.wattpad.com/cover/303223235-288-k275324.jpg)
YOU ARE READING
Cherry [H.S] (After We Met) ✔️
FanfictionByl to čas kdy jsme si mysleli že jsme každý úplně jiný. Jenže každým novým společným momentem jsem si uvědomovala, že to tak vlastně vůbec není. Myslela jsem si že jsem volná...konečně. Ale domnění nemusí být vždy realitou... Člověk si myslí že je...