Cherry [H.S] (After We Met) ✔️

21

Četla jsem to stále dokola...napsala jsem to já...z očí mi kapaly kapky slz, které promáčeli papír v mých rukách. Položila jsem ho na zem. Do ruky jsem vzala štos fotek...bylo jich tolik...celou dobu jsem měla odpověď přímo před sebou...už zase.

Z kufru jsem vytáhla tmavě modrou mikinu a přiložila si ji k sobě. Voněla po růžích. Po parfému, který používám do teď. Všimla jsem si malé krabičky. Vzala jsem ji do rukou a otevřela ji. Malý stříbrný prstýnek s modrým kamínkem...

"Harry" zašeptala jsem. Znali jsme se...měli se rádi....byli jsme nejlepší kamarádi...nechápu to...Celou dobu hledal Cassidy....která s ním už přes 2 týdny žije v stejných budovách jako on.

Ten kufr musíme vzít sebou...je to jediný co mi zbylo z mé minulosti. Jediné...co mi zbylo po Cassidy a Edwardovi.

"Našla--" za mnou se ozval Harryho hlas. Muselo to vypadat komicky. Seděla jsem v hromadě fotek s jeho starou mikinou v rukou.

Otočila jsem se na něj.

"Ty brečíš?" Klekl si ke mně.
Už není naštvaný? Je snad slepej?

"Celou dobu ji hledáš...a ona je celou dobu s tebou" slzy v mých očích se nedaly zastavit.

"Takže je to pravda že?" Zastrčil mi pramínek vlasů za ucho. Přikývla jsem.

Vtáhl mě do objetí.

"Promiň" vzlykla jsem.

"Neomlouvej se" dal mi pusu do vlasů..

Potřebovala jsem jeho přítomnost i když jsem ji vnitřně odmítala. Namáčkla jsem se na něj a prsty zaryla do jeho zad.  Nechtěla jsem aby mě pustil. On zná mé staré já lépe než kdokoliv jiný. Celou tu dobu nosí moji minulost s sebou.

"Dívej" odtáhl se ode mě. Nechápavě jsem sledovala jak něco vytahuje z kapsy. Byl to nějaký papír.

"Doufám že toho nebudu litovat" začal ho trhat na kousky.

"Co to bylo?" Zašeptala jsem.

"Tvoje smlouva mlčenlivosti" usmál se

"Počkej vážně!?" Vykřikla jsem. Přikývl. Objala jsem ho. Je jediny člověk, kvůli kterému citim tolik emocí...a taky je jediný člověk v kterém se tolik nevyznám.

-----

Už se stmívalo. Zastavili jsme na polní cestě. Oba jsme potřebovali se trochu prospat. V New Yorku jsme strávili většinu dne a ani jeden neměl dost energie na to aby jsme řídili...navíc já nemám platný řidičák.

"Jak se sem chceš vejít?" Protočila jsem oči když jsem viděla že leží na zadní sedačce, a ještě chtěl abych si lehla k němu.

"Kompromis?" Mykl rameny. Tenhle člověk je fakt číslo.vlezla jsem do auta a zavřela za sebou dveře.

"Zamkneš?" Bála jsem se.

Trochu se zasmál ale přikývl. Sedla jsem si k jeho nohoum. Zítra mě budou bolet záda.
Harry se namáčkl k opěradlu a tím mi vytvořil místo, abych si lehla.

"Nebude nám zima?" Lehla jsem si.

"Vsadil bych se že ne" usmál se a omotal ruku kolem mého břicha. Přitáhl si mě blíže k němu.

"Hele nechci být hysterická ale co když sem někdo přijde?" Zašeptala jsem.

"Nikdo nepřijde...a kdyžtak budeš první koho zabije" řekl sarkasticky. Dostal flákanec.

"Kriple" protočila jsem oči.
----
Cesta zpátky byla ještě více zamlklá než když jsme jeli do New Yorku. Uvědomila jsem si že jsem vlastně kápla na svoji minulost, ale vzpomínky se mi nevrátili. Nechtěla jsem nikomu říkat že jsem Cassidy...je to tak lepší, pro Harryho i pro mě.

Věděla jsem že u Harryho je to tajemství v bezpečí...nebo jsem si to spíš myslela.

Od té doby co se Harry probudil byl stejně natvrdlý jako předtím...Nás vztah spadl znovu na dno.

Našel svoji nejlepší kamarádku, ale ta si na něj nevzpomíná, nedivím se mu.

"Harry nefoukej na mě ten kouř" otevřela jsem okýnko.

"Co uděláš hm?" Vysmál se mi do obličeje.

"Jseš kripl" protočila jsem oči.

"Nedělej ze sebe neviňátko" bouchl mě do ramene.