Cherry [H.S] (After We Met) ✔️

Prologue

,,Jo tati...budu tam do půl hodiny" ujišťovala jsem svého tátu. Udělala bych pro něj všechno stejně jako pro zbytek své rodiny. Típla jsem hovor a mobil uklidila do kabelky.

Vyšla jsem ze zubařské ordinace a sedla si v čekárně. Zubaře doslova nesnáším. Už vám někdy někdo zajel vrtačkou do zubu? Ošila jsem se nad tou představou a rozhlédla se po místnosti.

Za několik minut mám být doma na rodinné večeři a ta žena za pultem přede mnou furt něco mele do telefonu místo toho aby mi dala jeden blbej papír. Prohrábla jsem své tmavě hnědé vlasy a upravila si koženou bundu. ,,Uhm...Slečna Cooperová" konečně se ozvalo mé jméno. Podívala jsem se na drobnou dívku která ještě před chvíli byla za pultem. ,,ano?" Postavila jsem se před ní. ,,stavte se za půl roku...zuby mate v naprosto dokonalém stavu" usmála se na mě. ,,dobře děkuji" úsměv jsem opětovala a rozešla se k východu. ,,nashledanou" otevřela jsem dveře. V místnosti se ozvalo pár hlasů kteří mě ze slušnosti také pozdravili.

U auta jsem si uvědomila že jsem si nevzala papír s výsledky. Rychle jsem se rozeběhla zpátky do ordinace... Skvělý!!!
———
Ozvalo se hlasité pípaní. ,,ugh..už zase?" Naštvaně jsem rukou bouchla do volantu. Kontrolka benzínu mi oznamovala rezervu. Vypadá to že se zpozdím ještě více. Jo...mohla bych dotankovat později ale to bych riskovala.

Zastavila jsem na pumpě. Natankovala jsem a rychle zaplatila. Nasedla jsem zpátky do auta a rychlostí blesku jsem se rozjela směrem domu.

Začal mi vyzvánět mobil. Podívala jsem se na čas na palubní desce. 17:56

,,sakra" zaklela jsem.

,,tak típni to už" podívala jsem se na kabelku z které vycházel pronikavý zvuk.

Na křižovatce jsem byla nucena zastavit kvůli semaforu. Využila jsem té možnosti a natáhla se po kabelce na sedačce pro spolujezdce. Začala jsem v ni hledat mobil. Když jsem ho našla přijmula jsem hovor a zapnula jsem ho na hlasitost.

,,kde jsi?" Táta zněl ustaraně.

,,neboj...jen dvě zatáčky a jsem doma" zasmala jsem se.

Podívala jsem se na semaforu a zjistila že mám zelenou. Auta která jeli za mnou začali troubit.

Rychle jsem dupla na plyn. ,,máma dělá pečené kuře" slyšela jsem táty radost. Už dlouho jsme spolu nevečeřeli jako rodina všichni. Něco do mě z mé levé strany prudce narazilo. Začala jsem brzdit. Podívala jsem se z okénka které bylo všude popraskané. Přestala jsem vidět jasně. Jako bych byla v mlze. Srdce mi bylo jako o život. Slyšela jsem pouze smyky pneumatik a hlas který jsem znala ale nedokázala jsem rozpoznat komu patří. Najednou se mi zvedl žaludek a cítila jsem náraz do střechy.

Blikající světla...tma....sirény....zoufalé hlasy..... co se děje?

Co se stane v první kapitole?přežije to?