I bet you will love me /czech translation/

Chapter 5

Harry tu noc nemohl spát.

Už dávno šel do postele, ale jeho mysl mu nedovolila spát.

O všem, co se ve škole stalo, přemýšlel nejméně pětkrát znovu a znovu. Okamžiky toho incidentu mu nekonečně probleskovaly myslí.

Cítil se tak divně, nikdy předtím se tak necítil. Ze všech lidí ten, kterého nenáviděl nejvíc, potřeboval, aby to byl ten, kdo má vzácnou schopnost dostat Harryho z jeho záchvatů paniky.

Normálně by to byla skvělá zpráva, ale mluvil zde o Louisovi, jediném člověku, kterého na této zemi nemohl vystát.

Také nenáviděl, že dovolil Louisovi, aby se ho tímto způsobem dotýkal, protože plánoval, že už nikdy nedostane příležitost se ho dotknout.

Harry sebou házel ve své posteli a nemohl spát. Zacpal si uši v naději, že neuslyší hlasy ve své hlavě. Nefungovalo to.

Harry zasténal a frustrovaně hodil hlavu do polštáře.

Harry dnes viděl Louise z jiné stránky. Měkká, jemná stránka, o které si nikdy nemyslel, že existuje.

Rozhodně dával přednost té straně místo té, kterou Louis neustále ukazoval ve škole.

Když o tom přemýšlel, uvědomil si, že stránka, kterou Louis ukazoval ve škole, nebyla skutečná. Namísto toho to byl akt, jak si zachovat svou pověst. Harry nechápal, proč si Louis myslel, že má potřebu chovat se jako někdo, kdo nebyl, aby si udržel tuto nemocnou pověst.

Bez ohledu na to, jak moc se snažil porozumět, nedokázal to.

Harry jen doufal, že uvidí skutečného Louise častěji. Trochu by to usnadnilo mít ho rád.

**

Harry v tu chvíli litoval každé naděje, kterou do toho chlapce vkládal, když druhý den vstoupil do školy.

Louis byl uprostřed davu, to bylo na chodbě, s rukama kolem dvou roztleskávaček. Měl arogantní výraz obličeje a políbil levou dívku na tvář.

Harry si všiml, že žádná z dívek nebyla Eleanor a Harryho to zklamalo.

Harry litoval, že si vůbec pomyslel, že by mohl existovat svět, kde by byl Louis ten kluk, kterého viděl včera.

Přešel ke své skříňce a hrubě popadl své knihy.

Niall přišel k Harrymu a na tváři měl ustaraný výraz.

"Ahoj kámo, je všechno v pořádku?" zeptal se opatrně.

Harry se od své skříňky podíval na Nialla.

"Ne," odpověděl chladně.

Niall si pak všiml, že jeho oči jsou plné hněvu, žádná jiskra.

"Co se stalo?" divil se.

Harry byl celkově šťastný chlapec. Rozsvítil místnost svým zářivým úsměvem a lidé byli vždy šťastní, kdykoli byl poblíž. Byl nabitý tak pozitivní energií a neublížil by ani mouše. K ostatním se vždy choval laskavě a staral se o své blízké. Proto bylo divné ho takhle vidět.

"Co se nestalo? To jen Louis nemůže dělat nic jiného, ​​než zničit mou dobrou náladu," odsekl.

Harry zavřel svou skříňku, což Nialla trochu překvapením vylekalo.

"Dobře. Co kdybys se zkusil trochu uklidnit? Zayn by tu měl být brzy, nevím, kde vlastně je," navrhl Niall.

Harry se podíval přes Niallovo rameno, díval se směrem k fotbalovému týmu, jen aby viděl Zayna, jak tam píská a povídá si s jedním z fotbalistů, Liamem.