Tmou se rozlévala bílá záře baterky. Zelenooký chlapec cítil lehký chlad, jenž se mu dostal pod tenkou látku jeho mikiny. Byť už se blížil začátek května, noční teploty byly stále docela nízké. Mezi prsty třímal tužku, jejíž tuha na papíře právě tvořila nejasný stín jakési zahalené postavy.
Chlapec si baterkou blíže posvítil na svůj nedokreslený výtvor, načež si lehce poposedl na tvrdém betonu. Jeho zrak samovolně sklouznul k osvětlenému městu, jež se pod ním rozprostíralo. V některém z těch domků, jejichž okna už nejevila žádný náznak světla, právě spala jeho rodina.
Byl si vědom, že by tohle dělat neměl a že by jeho rodiče nebyli zrovna nadšeni, kdyby zjistili, že většinu nocí mizí na střechu téhle opuštěné budovy. Inu, nemohl si pomoct. Doma se nikdy necítil komfortně a jediný únik od nevydařené reality pro něj představovalo umění. Celé noci se jen neklidně převaloval v posteli a snažil se odolat nutkání se znovu vypařit z domu.
Povzdechl si a rozhlédl se kolem sebe. Hvězdy byly skryté za hustými mraky a lehké světlo baterky mizelo v neprostupné tmě. Kolem něj bylo slyšet jenom jemné šustění listí ve větru.
Jeho mobil hlásil, že se právě blíží druhá hodina ranní. Měl ještě spoustu času na dokreslení bezvýznamného obrázku, který skončí jako spousta dalších, navždy uzavřený mezi stránkami obyčejného skicáku.
Chlapec zaklonil hlavu, takže se celý opřel o oprýskaný sloup za ním. Chuť kreslit ho rázem přešla. Zhasl baterku a zavřel oči. Byl unavený, ale přesto se mu nechtělo spát.
Pro někoho tahle noc byla jen dalším malým puzzlem, díky němuž spojil večer předešlého dne a ráno nastávajícího. Pro zelenookého to byla jen další noc beze spánku.
YOU ARE READING
Graffiti - Larry ✔
FanfictionŠtiplavý odér barvy mě pálil v nose. Jeho chladné oči cíleně sledovaly každý jednotlivý tah rukou, který vykonal. Byl jsem fascinován detaily, jež zvládl jednotlivými tryskami vytvořit. Přál jsem si ho moct nekonečně dlouho sledovat, ale zároveň jse...
