Já a můj biatlonový sen

Nové Město na Moravě II.

Dneska začíná druhý závod i týden tady v Česku. Chtěly jsme si se Sturlou, Émilienem (který už vylezl z postele) a Martinem jít něco koupit do obchodu, ale bylo tam úplně, jako by to tam vyžraly Myši.

Dneska je čtvrtek a kluci pojedou sprint. Já jako vždy sledují s Norkama v televizi přímý přenos v Češtině. Pro mě je to zlatý den. No prostě mojí dva velcí idolové Quentin Fillon Maillet a Tarjei berou zlato a stříbro.

Holky se směnou mému vyrázu, když to vidím. Émilien skončí těsně pod stupni vítězů a Sturla hned za ním.

V pátek ve stejný čas čeká sprintíček nás. Přidělili mi číslo dva. Mám stejné číslo jako Tarjei Boe!!!!

Taky dojedu úplně stejně a to stříbrná. Tiril se tomu směje i na ceremoniálu, dojela totiž první. Když o sebe jen okem zavadíme, vyprskeneme smíchy jako šílenkyně.

Po ceremoniálu mi zapípají hned dvě SMS. Tiril se zasměje, že mi prý píše můj tajný obdivovatel, já ji za to dám facku.

První SMS je od Martina:

Martin: V Srpnu si udělej čas. Musíš za mnou přijet a potkat Simona a prostě moji rodinu. A žádné odmlouvání! Až budeš vědět, kdy budeš moct, zavolej.

Zasměju se.

,,Tajný obdivovatel se ozvál!" zakřičí Ingrid, který vychází z Norské buňky.

,,Holky už s tím jděte do háje."

,,Tak nám kup jízdenku. Naštěstí Praha-Háje není moc daleko," řekne Tiril.

,,Bože," zakroutím očima a vytočím taťkovo číslo.

,,Co potřebuješ Veru? Nice řeším."

,,Nic, jen kdy budu mít v Srpnu volno?"

,,Tak brzo to potřebuješ vědět?"

,,Napsal mi jeden kámoš, že by mě chtěl vidět, tak se tě ptám."

,,Tak vypadá to na předposlední týden v Srpnu. Ale nebudeš se flákat!"

,,Neboj tati. Navíc je to za dlouho."

,,To je pravda. Tak čau."

,,Ahoj."

Tentokrát zavolám Martinovi a vejdi do buňky, protože Tiril a Ingrid jsou zvědavě jak stará Blažková.

,,Ahoj. To je dost že ses ozvala! Kdy můžeš?"

,,Předposlední týden v srpnu a nesmím se flákat."

,,Neboj, žádná flákačka nebude. Tak ještě gratuluji a ahoj. Musím. Mám fofr."

,,Díky, čau."

,,Ahoj."

Převleču se a jdu na hotel, kde si vzpomenu na tu druhou SMS.

Tarjei: Gratuluji Veronico. Ve sprintu jsi byla stejně dobrá jako já ;-)

Veronica: Díky.

Tarjei: Nechceš jít ven?

Cože? Mě se ptá Tarjei Boe jestli s ním nechci jít ven?! Jsem snad v nějakém šíleném snu?

Veronica: Jasně.

Tarjei: Čekám tě před hotelem.

Veronica: Hned jsem tam.

Hodím na sebe teplé oblečení a už upaluji za Tarjeiem. Samozřejmě se před ním pořádně ztrapním, protože prostě musím zakopnout o nic.