Já a můj biatlonový sen

Obří koulovačka a první závody sezóny

Tarjei: Musíme si zavolat.

Takže mu hned zavolám.

,,Ahoj."

,,Ahoj. Já. My. No prostě rozcházím se s tebou."

,,Proč? Co jsem udělala špatně."

,,Promiň. Já ahoj."

,,Čau."

---

A je tu olympijská sezóna. Všechno začíná od znova. Každý jede s čistým štítem. Jen od některých se toho očekává víc a od některých míň.

Ve Čtvrtek si Sednu k počítači a pustím si závod IBU cupu. Jacob udělá jen jednu chybu! Jens dvě a Joachim čtyři. Vzhledem k jejich pomalejšímu běhu dojede Jakob třicátý, Jens šedesátý a Joachim sedmdesátý první.

Stejně je to úžasné a za necelou hodinu jim zavolám videohovorem. Freya je tam s nimi.

Prokecáme asi hodinu ještě i se Sturlou a Émilienem. Když ukončíme hovor, do pokoje vtrhne Tarjei.

,,Musím s tebou mluvit Veronico."

,,ALE ONA TŘEBA NECHCE," řeknou Sturla s Émilienem a Martinem naráz.

Tarjei se na mě podívá. Nevím co mám dělat.

,,To bude OK kluci," řeknu Émilienovi a Sturlovi a zvednu se. Jdu za Tarjeiem a vyjdeme ven z pokoje.

,,Co jsi chtěl?" zeptám se.

,,Omluvit se. Nevím, co mě to popadlo."

,,Ses mi taky mohl omluvit dřív."

,,To by po telefonu nešlo Veronico. Opravdu se ti strašně moc omlouvám."

,,Nevím, co na to mám říct."

,,Nemusíš nic říkat. Já ti to chtěl jen říct. Ahoj."

Pomalu odchází pryč, ale já ho doběhnu.

,,Počkej ještě!"

Zastavím ho a políbím ho.

Usmějeme se na sebe.

,,Už musím trenér nás chce."

,,Jasně já jdu za kluky."

Usmějeme se na sebe ještě jednou a jdu za kluky.

,,Vím, že je to tvůj idol, ale tohle? Jednou jsi kvůli němu brečela měsíc. Vážně to chceš zase podstupovat?" vypálí na mě Martin.

,,Jo no," přikyvuje Émilien

,,Jestli to teď dopadne blbě, asi zůstanu navždy sama."

,,Ne ne! Když to dopadne špatně, nastěhuje s se ke mě!" vykřikne Sturla.

Rozesměji se. Tohle navrhuje vždycky, když řeknu že budu navždy sama. Prostě nejlepší kamarád.

Obejmu ho a pak ostatní. Jsem šťastná, že mám tak úžasné kamarády.

,,Ahoj," do pokoje vejde moje spolubydlící Ukaleq, která zrovna přijela.

,,Ahoj," řeknu.

Kluci nic. Émiliena šťouchnu loktem a Sturlu kolenem. Martin sedí dál, takže nemám tu možnost do něj šťouchnout, ať pozdraví.

,,Ahoj," vypadne z nich nakonec. Ukaleq pošle kufr ke své postele a sedne si do našeho "diskusního" kroužku.

,,Co byste říkali na to jít ven a hrát koulovačku?" zeptá se.

,,Na týmy!!!" zaječí Sturla, ,,Já jsem s Émilienem a Veronicou!"

,,Sturlo!" okřiknu ho.

,,Co je? Máš proti tomu něco?"

,,Ne, jen by bylo z tvé strany slušné nechat vybírat dámy."

,,Tak fajn," odpoví.

Podívám se na Ukaleq.

,,No já klidně budu s Martinem, ale měli byste k nám někoho přidat."

Sturla s Émilienem se okamžitě začnou činit. Asi se z naší původně malé koulovačky stane akce celé biatlonové rodiny.

,,Hraje Quentin se Simonem," řekne Émilienem

,,A Tarjei s Johannesem a Iduš," řekne Sturla, ,,takže si můžete vybrat, s kým chcete být."

,,Tak Ukaleq, Martine, koho si chcete přibrat do svého týmu?" zeptám se.

,,Nevím, kdo by mohl být nejlepší," řekne Ukaleq.

,,Zkusíme Simona," rozhodně Martin a Ukaleq přikývne.

,,My si bereme Quentina," řekne Émilien, ,,Psal, mi že chce být s námi."

,,A my tím pádem Johannese!" řekne Ukaleq.

,,Tak my Tarjeie!" řekne Sturla a tváří se jako mistr světa. Ale to on vlastně je...

,,Tak na nás zbyla Ida," řekne Ukaleq a zvedneme se.

Kluci se jdou obléct, my se také teple oblečeme a jdeme ven. Tam všem vysvětlíme, kdo je v týmu Malorážky a kdo běžky. Sturla ten náš nazval malorážky, protože nám prý jde líp střelba nebo co. Pak dodal, že i běh nám jde dobře.

,,Jak poznáme, kdo vyhraje?" zeptá se Johannes.

,,Vždyť to není důležité," řekne na to Tarjei.

,,Hele vyhraje prostě ten tým, který bude mít méně mokré oblečení," řekne Sturla.

,,A kdo to jako bude vyhodnocovat? Ať je to fér," zeptá se Johannes.

,,To ty tu chceš vyhrát," řekne Quentin.

,,No to je taky pravda," odpoví mu.

,,Počkejte, vybereme random člověka," řekne Sturla, najde si startovní listinu, zavře oči a vybere náhodného člověka.

,,A je tooo - Benedikt!!!"

,,Ty jo kde oni mají hotel," zapřemýšlí Johannes.

,,Jako vy a my," řekne Ida a zakroutí na něj očima.

,,Jdeme hrát nebo co?" zeptá se Émilien.

,,Jasně!" řekne Tarjei a okamžitě hodí po svém bratrovi velkou kouli.

Vlastně oni dva se koulovali jen proti sobě. Sourozenci...

---

Benedikt nakonec prohlásí za vítěze náš tým, Johannes protestoval, ale vážně měli mokřejší bundy. Jeho by se dala ždímat.

---

V sobotu nás už čekají první závody sezóny a to individuály. Sturla chce zopakovat výsledek z minulého roku, první ale jedeme my, holky. Já bych taktéž ráda zopakovala ten stejný výsledek. Vítr si ale dělá co chce a jen pár závodnic zastřílím čistě. Já jsem jedna z nich a tak závod vyhraju před Markétou Davidovou.

Sturla také vyhraje, takže slavíme toto zlaté, krásné opáčko.

Večer mi nám samozřejmě gratuluje Martin (Fourcade ne Ponsiluoma, ten nám gratuloval hned, když jsme strčili špičku boty do hotelu).

---

Sprinty dopadnou tak nějak no divně. Já si sice udržíme žlutý trikot kvůli bramborovému umístění a Émilien dojede na úplně stejném místě, ale Sturla s jednou chybou dojede až třicátým sedmý, dvě místa za Dalem.

Ahoj
Omlouvám se za kratší kapitolu
Ale to není důležité. Nejdůležitější je velmi častá otázka: Jak se máte? 😂😂😂

Já se mám dobře. Ve třídě máme covida, takže nás do školy chodí jen osm 😂 ještě když jsme dneska měli skoro samé dělené hodiny 😂