Odlišné názory...

222 8 15
                                    

Fred: „TY!" křikl a vypadal že po něm každou chvíli skočí.

George: „LUNO?!" chytl Freda a podíval se na mě.

Draco: „Neumíte klepat?!"

Luna: „Teď se to zrovna nehodí..."

Fred: „Nepovídej..." řekl povrchně.

Luna: „Dovol?!"

Fred: „Už zase se taháš s ním?!"

Luna: „Tak promiň... nevěděla jsem, že se tě musím ptát na svolení!"

George: „To je tu jako od večera?!"

Draco: „Co myslíš..." řekl a usmál se.

Luna: „Frede... Georgi! Ven... hned! Promluvíme si později!"

Fred: „Snad náš nevyhodíš..." stoupla jsem si a zahalená v dece jsem šla k nim.

George: „Jako vážně?!" řekl, když si všiml, že na sobě nic nemám...

Luna: „Ven!" křikla jsem a zabouchla dveře.

Jen jsem zabouchla dveře uviděla jsem Dracův spokojený výraz. Díval se na mě a já věděla na co myslí... šla jsem zpět k němu, a i přes to co se právě stalo jsme se začali oddávat všem milostným pokušením a hrátkám. Po milování jsme se šli společně osprchovat a poté jsme šli společně na snídani. Tam ho ale volali kluci z družstva, a tak jsme se rozloučili a já se přidala k ostatním. Jen jsem si sedla ke stolu všichni se na mě sesypali. Zahltili mě otázkami a promlouvali mi do duše abych si to ještě rozmyslela. Jen Hermiona a Ginny mě podpořili a řekli, že pokud jsem šťastná já budou i ony. Musím říct, že když už i Hermiona dala Dracovi další šanci mohli by i ostatní. Ale chápu že jsou z toho všeho nesví. Napadlo mě, zda ví o jeho znamení zla, ale ptát jsem se radši nechtěla, abych nepřilévala benzín do ohně. Navíc tím bych mohla odhalit i sebe, a to zatím nepotřebuji. Zbytek dne jsem strávila s nimi a připravovala se na zítřejší zápas. Probírali jsme taktiku a ujišťovali se, že každý zná svůj úkol. Večer jsem se opět vytratila a šla na astronomickou věž za Dracem. Dívali jsem se na západ slunce a povídali si co jsme celý den dělali. Jelikož zítra hrajeme proti sobě oba jsme pilovali taktiku. Ani jeden z nás ale tomu druhému neřekl, jakou taktiku má jeho tým. Nakonec se usmál a řekl... „Chtěl bych ti něco ukázat..." zasmála jsem se a řekla jsem „Naposledy, když jsi mi chtěl něco ukázat dopadlo to..." on mě ale jen zarazil a řekl „Tentokrát to bude jiný, slibuju." Já se na něj usmála a políbila ho. Poté mě chytl za ruku a řekl, ať zavřu oči. Poslechla jsem ho a on mě vedl. Připadalo mi to jako věčnost, ale po nějaké době jsme zastavili, chvilku jsme čekali a najednou mě zvedl, držel mě v náruči a znovu se rozešel. Poté se zastavil a řekl ať otevřu oči. Podívala jsem se na něj a uviděla, jak se umívá. Rozhlížela jsem se a najednou jsem zahlédla práh. Nemohla jsem si odpustit a nedodat...

Luna: „Však nejsme manželé tak proč?"

Draco: „Proč co? Otázal se udiveně.

Luna: „Právě si mě přenesl přes práh... to znamená že..."

Draco: „Moc vtipný Lupinová... možná když si počkáš." Zasmál se a já seskočila.

Luna: „Co tu děláme?"

Draco: „Tady jsem si uvědomil, že tě nemůžu dostat z hlavy... v ten moment kdy jsem se zaslechl hrát..."

Luna: „Komnata nejvyšší potřeby... ale teď vypadá jinak než prvně."

Draco: „Chtěl jsem nám zpříjemnit večer a komnata sama ví co oba potřebujeme..."

Rozhlédli jsme se kolem a o kus dál leželi ony housle a piano. Draco se posadil a začal hrát. Já si k němu přisedla a nechala se unášet melodií. Když dohrál podíval se na mě a usmál se. Poté mě opět chytl za ruku a řekl, že má nápad. Šli jsme chodbami a došli až do místnosti v zadní části hradu, kde byla velká vana, napuštěná do plna a v ni byla kupa pěny. Podívala jsem se na něj a usmála se. On ke mně pomalinku přišel a začal mě lehce laskat, pomalu sjížděl ke krku a já nemohla odolávat jeho polibkům. Mám pro něj hroznou slabost a on to ví. Pomalinku ze mě začal svlékat oblečení a já z něj též. Vlezli jsme si do vody a já se k němu přitulila. Chvilku jsme jen tak seděli a odpočívali, ale po chvilce jsem se neovládla a začala jsem ho líbat. On neváhal a polibky mi oplácel. Po chvilce jsme se tomu plně poddali a začala milostná muka. Byl tak vášnivý a surový... zbytek večera byl plný vášně a připadalo mi to jako z pohádky. Nakonec mě doprovodil na kolej a tam jsme se rozloučili. Když jsem vešla do pokoje uviděla jsem tam Freda a George...

Co se má stát, stane se... Luna a Draco.Donde viven las historias. Descúbrelo ahora