Co se má stát, stane se... Luna a Draco.

Co si mám myslet?!

Druhý den ráno jsem se vzbudila a jelikož nám první dvě hodiny odpadli šla jsem dolu a lehla jsem si na gauč. Potkala jsem tam George a on se jen podíval a optal se, zda je to Fredovo triko. Usmála jsem se a kývla. Došel ke mně, objal mě a řekl že z nás má radost. Potom si sedl ke mně a chvilku jsme si povídali. Řekla jsem mu, co se stalo s Malfoyem a on mě vyslechl a snažil se mi poradit. Ptal se mě, zda jsem si vážně jistá, že k němu nic necítím. Protože jak to prý popisuju, tak mu připadá, že k němu něco cítím. Zasmála jsem se, ale zamyslela jsem se nad tím. Možná má v něčem George pravdu, ale kdyby nebyl tak arogantní. Navíc to je jedno... jsem šťastná s Fredem, a to je hlavní. Na to mi řekl, že i když to pro mě nic neznamená, tak bych to Fredovi měla říct. Vím, že má pravdu, ale nevím, jak mu to říct. Najednou dolu sešli i ostatní a přidali se k nám. Ke mně přišel Fred a já se o něj opřela. Chytl si mě usmál se a políbil mě. Všichni se na nás usmívali, nejspíš to přijali a jsou možná i rádi. Chvilku jsme si dole povídali a plánovali pár detailů na víkend. Potom jsme se šli obléct a šli jsme na hodiny. Celý den jsem se snažila Mlafoyovi vyhýbat. Nechtěla jsem ho ani vidět, vytočilo mě to, jak si myslel, že má právo na to mě políbit. Tohle se prostě nedělá. Po hodinách jsem šla s Ginny na hřiště a trénovali jsme zítra mám zkoušky a jsem strašně nervózní! Ona mě ale uklidňovala, že to zvládnu. Vše mám prý perfektně nastudované a techniky jsme pilovali celé léto. Po tréninku jsme se sešli s Hermionou a šli jsme zkoušet píseň co jsme včera napsali. Postupně jsme ji dopilovali a na závěr už jsme ji jen zkoušeli. Všechny jsme z ní měli radost! Obě se mě poté ptali na ráno a na to jak to, že jsem měla Fredovo triko, když u mě nespal. Řekla jsem jim, že se nic nestalo, že ke mně jen přišel a já na sobě nic neměla, a tak mi dal jeho triko. Obě se tak usmáli a řekli, že to od něj bylo milé gesto a mají pravdu. Tohle je třeba něco, co Malfoy neumí... chovat se hezky. Bože, proč furt srovnávám Malfoye s Fredem! Snad vážně nemyslím na ten polibek?! Však je blbost, aby se mi líbil, mám ráda Freda. Ale je pravda že moje srdce si teď poslední dobou dělá, co chce. Možná bych si s ním měla promluvit. Naneštěstí se s ním mám sejít za půl hodiny v lese společně s Blaisem máme se postarat o zvířata. Rozloučila jsem se s holkami a řekli jsme si, že si dáme sraz v altánku a půjdeme všichni společně na večeři. Poté jsem šla a měla jsem to jen tak tak, kluci tam už čekali. V rychlosti jsme se postarali o zvířata a zkontrolovali, zda mají všichni vše a zda se jim hojí zranění tak jak mají. S Malfoyem jsme po sobě chvilkami pokukovali. Když bylo vše hotové a mi byli na cestě zpět. Blaise se mě zeptal co se děje mezi mnou a Malfoyem. Prý od je od včera ticho. S nikým nemluví a je to od té doby co jsme byli spolu. Přemýšlela jsem, zda mu to říct nebo ne, ale nakonec jsem si to rozhodla nechat pro sebe. Ohlédla jsem se k němu a podívala se zpět na Blaise. Řekla jsem mu, že nevím a on jen kývl hlavou a nechal to být. Došli jsme až na hrad a byli jsme jen kousek od altánu, všichni už na mě čekali. Najednou mě chytl za ruku Malfoy a řekl...

Draco: „Promluvme si..."

Luna: „Nemám ti co říct..."

Draco: „To je takový problém si na chvilku promluvit?"

Luna: „Ne to není ten problém!" křikla jsem na něj a všichni si nás všimli. Stáli a poslouchali.

Draco: „A tak v čem je problém?!"

Luna: „To ty! Ty jsi ten problém!"

Draco: „Proč?" zeptal se zamyšleně

Luna: „Ty se ještě ptáš?!" řekla jsem naštvaně.

Draco: „Protože jsem tě políbil, to je ten problém? ..." řekl a hodil na mě ten jeho povrchní výraz, kterým se mě snažil očarovat. To mě ale ještě víc naštvalo. Neudržela jsem se a dala mu facku.