Co se má stát, stane se... Luna a Draco.

Zase je to jinak...Část 1.

Nevím proč, ale poslední dny se Draco chová divně... Třeba dneska ráno, vytratil se, aniž by se rozloučil... Potichu se vyplížil a poté jsem ho celý den neviděla. Na hodinách také nebyl a nikdo o něm nevěděl. Celý den jsem mu psala a až večer mi odepsal. Ptala jsem se ho, kde byl, ale on mě odbyl větou... „Něco jsem řešil, nech to být. Dobrou..." na to jsem mu ani neodepsala. Připadá mi, že kdykoli si myslím, že už to bude dobré vyskočí vždy další problém. Jako by toho nebylo dost. Příprava na turnaj je náročná, a tak s Fredem furt trénujeme. To se Dracovi nelíbí, a tak se občas hádáme. Celý týden byl až podezřele klidný, až na pár věcí. Byl pátek a nám bylo oznámeno, že se turnaj posouvá, kvůli vážným důvodům na ministerstvu. Na jednu stranu už jsem to chtěla mít za sebou, ale zase jsem ráda, že se tomu můžu ještě na chvilku vyhnout. Ale zajímalo mě, co je tak vážného, že se kvůli tomu přesouvá turnaj. Chtěla jsem to zjistit od táty, ale on i řekl, že nic neví. Jelikož se turnaj odsunul, Blaise navrhl že bude u nich na koleji párty. Nikdo si to nechtěl nechat ujít, a tak se všichni připravovali. Když jsme přišli k nim na kolej, rozhlížela jsem se a snažila se najít Draca. Nikde jsem ho ale neviděla, a tak jsem se usadila s ostatními ke stolu. Blaise nám přinesl něco k pití a poté jsme si všichni povídali. Já byla i tak ale duchem mimo, stále mi vrtalo hlavou, proč tu Draco není. Fred a George si všimli že mi něco je, a tak se začali ptát. Oba se mě snažili ujistit, že se brzy ukáže a taky že ano... jen vedle něj stála najednou nějaká holka. Byla až moc přítulná, a tak jsem je stále pozorovala. Oni si nás ani nevšimli. Najednou se Draco vytratil a já vzala za své a rozhodla jsem se zjistit o co tu jde. Když jsem k ní přišla podívala se na mě a povrchně řekl...

Astoria: „Potřebuješ něco?"

Luna: „Ne... vlastně ano, já... jsem Luna a ty?"

Astoria: „Astoria..."

Luna: „Jsi tu sama nebo?"

Astoria: „Ne..."

Luna: „Dobře a kdo byl ten kluk, se kterým si tu teď byla..."

Astoria: „To byl Draco Malfoy... divím se, že jsi o něm neslyšela..." v ten moment mi došlo že o mě a Dracovi nejspíš nic neví....

Luna: „A vy se nějak znáte nebo?"

Astoria: „Ano... o prázdninách, po škole... se máme brát." Řekla a usmála se.

Luna: „Počkej co!" křikla jsem přes celou kolej a strhla tak na sebe pozornost.

Fred: „Luno?" přišel ke mně a uviděl, jak se pomalu začínám třást zoufalstvím.

Draco: „Tady jsi hledal jsem..." najednou se na mě podíval a uviděl v očích mé zoufalství...

Astoria: „Zlato, co se tu děje?!"

Luna: „ZLATO?! Takže je to pravda!"

Fred: „Co je pravda?!" řekl a zuřivě se díval na Draca.

Draco: „Luno počkej..."

Luna: „Na co?! Ty si ji máš brát!?"

Draco: „Jo, ale je to složitý... nech mě ti to vysvětlit..."

Luna: „Baví tě to hodně?! Kdys mi to chtěl říct! Celý týden se mnou pořádně nepromluvíš... teď už vím proč!" křikla jsem se slzami v očích.

Draco: „Nevěděl jsem, jak ti to říct..."

Luna: „Tak jsi se rozhodl mě tahat za nos! A já si myslela, že pro tebe i něco znamenám!"

Draco: „Znamenáš! Nech mě ti to vysvětlit! Prosím... Luno!"

Luna: „Nech mě být! Nechci s tebou mít nic společného!"