Co se má stát, stane se... Luna a Draco.

Zase je to jinak...Část 2.

Vešli jsme do koupelny a najednou nastalo trapné ticho. Jen jsme tam tak stáli a koukali na sebe. Usmála jsem se a on mi úsměv oplatil. Najednou se na mě zadíval a já začala nervózně přešlapovat.

George: „V pohodě?" usmál se.

Luna: „J-jo jasný, proč by ne?"

George: „Nevím připadáš mi nějaká nervní. Není to kvůli tomu..."

Luna: „Ne, však v pohodě, nic extra se nestalo ne? Jen jsi mě viděl nahou a líbali jsme se, to je úplně normální u kamarádu ne?" řekla jsem a on se začal smát.

George: „Nečekal jsem, že bys byla až tak nervózní, kvůli obyčejný puse..."

Luna: „Nejsem zvyklá tě líbat Georgi! Připadá mi, že nevím, jak se teď chovat jasný..." sklopila jsem hlavu.

George: „Dělej, co chceš, jen aby ti bylo líp... chceš ho naštvat... tak proč ne? Nezáleží, jak se rozhodneš... vždycky budeme stát za tebou!"

Luna: „Díky... vážím si toho, ale nevím, jak si zvyknout na to že my dva..."

Najednou se zasmál se přitáhl si mě k sobě. Políbil mě. Já se odtáhla a podívala se na něj. „Však ale teď nemusíme nic... není tu." Řekla jsem a on mi jen odpověděl... „Říkáš, že si nemůžeš zvyknout... ber to jako trénink." Zasmál se a já taky. Poté mě začal opět líbat a já se tomu poddala. Oplácela jsem mu polibky a jeho něžné doteky mě přiváděli do euforie. Stále jsem ale nemohla přestat myslet na Draca... když se tohle děje, myslím na něj... s ním jsem si to užívala nejvíc. Chybí mi to... chybí mi i on, ale to, jak se zachoval mě zabolelo. Proto vše tohle dělám... chci, aby věděl, jak mi je, když dává přednosti někomu jinému. Najednou jsem se opět vrátila do reality a já se nemohla ubránit tomu pocitu s Georgem. Naše polibky přerostli v něco vášnivějšího a mi se sebe nemohli nabažit. Laskal mě po krku a já lapala po dechu. Najednou nás ale vyrušilo klepání, které doprovázela věta... Pansy: „Už je to 5 minut... můžete vylézt..." v ten moment jsme se na sebe oba podívali a bylo vidět, že je stejně zmatený jako já. Vylezli jsme a já uviděla Pansy překvapený výraz. Nejspíš jí došlo, že jsme si jen nepovídali, vzhledem k tomu že jsme byli oba trochu pocuchaní a lapali jsme po dechu. Cestou zpět jsme se oba upravovali a já si upravila triko a košili. Podívala jsem se na Draca a uviděla jsem, jak zuří. Posadila jsem se a uviděla, jak se Fred usmívá. šťouchla jsem do něj a on se začal smát. Poté hra pokračovala. Mattheo dal za úkol, aby se Astorie s Dracem začali vášnivě líbat a aby ho přede všemi sváděla. Byl to nepříjemný pohled. Do očích se mi hromadili slzy a kluci si toho všimli... možná i Draco, ale těžko říct. Poté se dostala řada na George.

Pansy: „Georgi... vrátíte se s Lunou do koupelny a budete pokračovat tam, kde jste přestali. Tentokrát chceme ale slyšet nějaké sténání. Takže se snaž." Řekla a začala se smát.

Draco: „Tohle ne..."

Pansy: „O tom nerozhoduješ..."

Draco: „Řekl jsem, že s ním nikam nepůjde... už ne."

Luna: „Najednou ti na tom záleží..."

George: „Jdeme?"

Já jen kývla a prošla jsem kolem něj. Když jsme za sebou zavřeli. Ihned jsem padla do jeho objetí, on mě utěšoval a já se po chvilce trochu uklidnila. Poté jsem se odtáhla a podívala se na něj.

Luna: „Co teď?"

George: „Nevím?"

Luna: „Myslím, ten úkol... dostal si ten úkol..."