Secrets (Harry Styles)

And in that moment.... I loved him

Před dvěma hodina Harry odešel. Od té doby ležím v postely. Dveře mám zamčené, protože s nikým nechci mluvit. Pořád mi někdo ťuká na dveřě ať ho pustím. A když mi zase někdo zaťukal na dveře, nevydžela jsem to. Stoupla jsem si a s ubrečenýma očima jsem šla otevřít.

"Co jste nepochopili na tom, že chci být sa-" větu jsem nedokončila, protože tam byl úplně někdo jiný. "Briane?"

"Pojď sem." přitáhl si mě do objetí. "Vše bude vpořádku. Harry ti odpustí." šeptal a přitom mě hladil po zádech. Brian znal kluky. Jezdil za Zaynem na party.

"Toto se nedá jen tak odpustit" vzlykla jsem. Brian mě odvedl k postely, kde jsme si sedli.

"Je to moje chyba." povzdechl si Brian. Nesouhlasně jsem zakroutila hlavou.

"Nebuď jak Zayn!" namítla jsem. "Není to tvoje a ani jeho chyba. Vy jste se s tím klukem nevyspali." znovu jsem si schovala hlavu do Brianova trika. Cítila jsem se špatně. Brianovi dovolím jít ke mě do pokoje, ale své vlastní rodině ne. Možná se jenom stydím, za to co jsem udělala.

"Hej koukni se na mě!" řekl a palcem mi zvedl bradu tak, abych mu viděla do očí. "On ti odpustí. Vím to." Neměla jsem náladu se s ním hádat, tak jsem jen přikývla.

Později, když už byla tma jsem seděla na postely. Zayn a Brian seděli na židly přede mnou. "Můžu se na něco zeptat?" ozval se Brian.

"Jo." přikývla jsem.

"Kdy si se zamilovala do Harryho?" překvapeně jsem se na neho koukla. "Promiň jenom mě to zajímá... Myslel jsem, že Harry není tvůj typ."

"Budu hádat." ozval se Zayn "Od toho plesu!" zakroutila jsem hlavou. "Tak kdy?" zeptal se nechápavě. Začala jsem přemýšlet. Kdy jsem zašala milovat Harryho? Koukla jsem se na kluky a založila si ruce v klíně. Znovu jsem cítila slzy.

"Od prvního okamžiku jsem k Harrymu něco cítila. Ale začala jsem ho milovat až v jeden den." začala jsem. Nepřítomně jsem se dívala před sebe a viděla celý obraz toho, co se stalo. "Šla jsem běhat a potkala jsem Mika. Začal na mě sahat. Bylo brzo ráno a nikdo tam nebyl. V ten okamžik se objevil Harry." usmála jsem se. "Řekl Mikeovi, že jestli ho uvidí ještě v mé blízkosti, že ho zabije. Byla jsem tak ráda, že je tam. Byla jsem ráda, že mě chrání i přesto, že má Kendall." zarazila jsem se a znovu se zadívala na kluky. "A v ten moment... Jsem ho milovala." Stoupla jsem si, protože jsem potřebovala být zase sama. Oblíkla jsem si kabát.

"Kam jdeš?" zeptal se Zayn.

"Nevím. Projít se?" pokrčila jsem rameny. "Potřebuji být sama" nasadila jsem si na hlavu čepici. "Mám vás ráda kluci." pousmála jsem se na ně a odešla z pokoje. Potichu, aby si máma a ani táta nevšimli, že jdu pryč jsem si obula boty a vyšla z domu.

Vydala jsem se na své oblíbené místo na kopec v parku. Chodila jsem tam vždy, když jsem se pohádala s mámou a tátou. Nebo se Zaynem. Došla jsem nahoru. V zimě jsem to tu měla ještě radši. Všechno bylo bílé, ale to mi nebránilo si sednou na lavičku. Nohy jsem si dala nahoru a natáhla jsem si je. Dívala jsem se dolů na domy.

V dálce jsem slyšela děti, které si užívali sněhu.

"Emmo?" ozvalo se za mnou. Otočila jsem se a spatřila Harryho.

"Co tu děláš?" zeptala jsem se a dala nohy dolů, aby si mohl sednou. Harry si sedl na druhou stranu lavičky. Co nejdál ode mně.

"Viděl jsem toto místo z dálky tak jsem si řekl, že to tu může být pěkné" odpověděl.

"Aha" přikývla jsem a hrála si se zipem na mých kozačkách.

"Přemýšlel jsem" řekl najednou Harry. Zvedla jsem pohled od zipu a zadívala se na něho. Jeho oči neměli ten nádherný odstín smaragdu jako vždy. Teď byli tmavé. "Myslím, že bychom si měli dát pauzu." koukl se na své ruce. Potom si stoupl a prohrábl si vlasy. "Bude to tak lepší. Oba si zkusíme jiný život s někým jiným. A pokuď se nám to nebude  líbit, můžeme se vrátit k sobě." dívala jsem se na něho a nevěděla, co říct.

Nemohla jsem mluvit. Měla jsem velkou kouli v mém krku. Odvrátila jsem pohled, aby neviděl jak mi po tváři stékají slzy.

"Měl bych jet. Chapel Hill je docela daleko." řekl. Koukla jsem se na něho. "Takže ahoj." Dívala jsem se jak odchází. Snažila jsem se zadržet vzlyky, ale nešlo to. Schovala jsem si hlavu do dlaní a bylo mi jedno, že je teplota pod nulou.

 V kapse mi zvonil mobil. Jako předtím jsem ho nezvedla. Procházela jsem se po městě. Bylo už hodně pozdě, ale já domů nechtěla. Byla jsem zmrzlá, ale bylo to lepší než sedět v pokoji a koukat se do zdi.

Vedle mě zastavilo auto. Hned jsem ho poznala. Okýnko auta se otevřela a v něm se objevila hlava Zayna. Koukla jsem se na něho zarudlýma očima.

"Pojď jedeme domů." řekl a otevřel dveře spolujezdce. Záporně jsem zakroutila hlavou. Zayn si povzdychl a vystoupil. Nevěděl o setkání s Harrym. "Co se stalo?" zeptal se a objal mě. Cítila jsem příjemné teplo.

"Harry mě našel." vzlykla jsem. "A řekl, že bychom si měli dát pauzu." vzlykla jsem a schovala si hlavu do jeho bundy. "Prý máme zkusit život s jinými lidmi." dodala jsem. Zayn mě posadil do auta a pohladil mě po vlasech.

"Vrátíš se se mnou do Anglie a vše bude vpořádku." řekl Zayn.

"Nevím, jestli se tam chci vrátit." řekla jsem a odvrátila zrak.

"Ale chceš." řekl Zayn. Obešel auto a sedl si za volant. Opřela jsem si hlavu o opěradlo a nechala se odvést domů.