Akari. Jako by to jméno už někdy slyšel. Nejmenovala se tak ta šamanka, která nezvládla Zkoušku tři roky zpátky? Tehdy z toho byl hrozný skandál, nestávalo se často, že by se z transu někdo neprobudil. Dívka, která teď stála před ním, ale v žádném případě nevypadala jako ona blonďatá o tři roky starší šamanka. Ze zamyšlení ho vyrušila ruka, která mu mávala před obličejem.
"Tak odpovíš mi?" mračil se na něj pihatý obličej.
"Promiň, co?" vzpamatoval se Azalor.
"Ptala jsem se tě na tvoje jméno," nepřestávala se mračit Akari.
"Jo, aha. Já jsem, uhm, já jsem Azalor."
Měl pocit, jako by se v jejích očích vystřídala snad stovka emocí během pár sekund, od překvapení přes radost, melancholii, vztek, bolest, osamění a odtažitost až po hluboký zármutek. To vše ovšem bylo pryč téměř tak rychle, jako se to objevilo, tak se Azalor rozhodl, že se mu to určitě jenom zdálo, protože jinak si nic z toho neuměl vysvětlit. Proč by v cizí dívce z lesa vyvolalo tolik emocí jeho jméno?
Celý ten krátký rozhovor mu připadal nereálný. Ještě pořádně nestihl zpracovat, že sedí uprostřed lesa na chladné zemi u vyhaslého ohniště s touhle zvláštní bytostí, když na něj Akari začala pálit jednu otázku za druhou. Co dělá v lese? Proč je sám? Proč šel mimo cestu? Azalor pomalu nestačil odpovídat, začínalo toho na něj být moc, všechno se dělo moc rychle, ať už ta holka probohy mlčí, dost, dost, dost!
"Dost."
"A jak jsi–"
"DOST."
Akari zmlkla. Vypadala provinile, už podruhé toho rána. A podruhé to bylo kvůli němu. Skoro se cítil špatně za to, že ji utnul. Skoro. Zavřel oči a promnul si spánky.
"Zpomal přece," řekl už o dost mírněji a znovu k ní vzhlédl.
"Promiň," hlesla dívka a sklopila oči.
VOUS LISEZ
Dívka, které lišky dávaly dobrou noc (dočasně pozastaveno)
FantasyVítejte ve sféře Yifa. Místo nádherné na pohled, plné lesů, hor, řek, ale i vesnic, městeček a cest. Neobvyklá krása ale není to jediné neobvyklé na této sféře. Obyvatelé se naučili využívat energii sféry ve svůj prospěch. A tak tady funguje magie...
