Valentýn

9. kapitola

Pevně mě objal.
"Nedovolím nikomu aby ti ublížil." Pronesl do mé náruče. Zabořila jsem hlavu do jeho ramene.
"Miluji tě, Mian." Pošeptal mi do ucha.
"Taky tě miluji." Šeptla jsem do ramene. Políbil mě na čelo.

Sundali jsme si kabáty. Umyla si ruce pustila se do chystání na pečení. Koushi si sedl za pult a sledoval mě.
Cítila jsem pohled na svých zádech.
"Dáš si něco k pití?" Zeptala jsem se.
"Teď ne." Odpověděl.

Rozhodla jsem se pro muffiny ve tvaru srdíček. Na tu formu jsem narazila před rokem a řekla si že ji musím mít.
Připravila si těsto a nechala si nahřát troubu. Dala jsem do formy papírové srdíčka a po lžících plnila formu.
Ze zadu mě objal Koushi. Já se nad tím gestem usmála a natočila hlavu. Políbila ho na tvář.

Připravenou formu jsem dala do trouby a otočila se na Koushiho.
"Kolik máme času?" Zeptal se.
"Asi tak zhruba dvacet minut." Odpověděla jsem.
"Mian, ten týpek, to byl-" začal se vyptávat.
"Můj bývalý přítel." Skočila jsem mu do řeči.
"Jsou to dva roky, když se se mnou rozešel a zrovna na Valentýna." Odpověděla jsem mu. Pohladil mě po tváři a přitáhl si mě do objetí. Objetí jsem mu opětovala.
"Promiň." Omlouval se a letmo mě políbil do vlasů.
"Nechtěl jsem tě rozesmutnit." Pronesl se smutným výrazem, když jsem se trochu odtáhla. Věnovala jsem mu milý úsměv.
"To je v pořádku, Koushi. Později by na to stejně přišla řeč. A díky tobě, je to snadnější." Řekla s úsměvem.

Vytáhla jsem z trouby muffiny a následně je vytáhla z formy, aby rychleji stydly. Koushi se už natahoval pro jeden muffin. Plácla jsem ho jemně přes ruku.
"Je to horký." Upozornila jsem ho. Tác s muffiny jsem dala na okenní římsu.
Začala si připravovat náplň do muffinu. Jen takovou rychlou. Máslo, pudink, cukr a použila jsem červené potravinářské barvivo.
Jinak dělám složitější náplně a krémy.

Vystydlé muffiny jsem naplnila náplní a ozdobila šlehačkou ve spreji a jahodovým sirupem v tubě.
Naservírovala jsem tu parádu na talíře s dezertní lžičkou. Jeden talíř jsem podala Koushimu. Prohlížel si ty muffiny ze všech stran.
"Vypadá to úchvatně." Pochválil. Usmála se na něj. Sedl si k pultu a já mu podala černý čaj, který uvařil zase Koushi. Na mé přání jsem měla ovocný čaj.
"Zkoušel jsi čaj na anglický způsob?" Zeptala se ho.
"Ano ale nechutná mi to." Odpověděl.
Sedla jsem si vedle něj a čekala až zkusí první sousto.
Ne, jed na krysy jsem vyhechala, jestli vás to napadlo.
Zkusil první sousto a pokýval hlavou.
"To je tak výborné." Pochválil a hned si dal do pusy druhé sousto.
"Jsem ráda, že ti chutná." Pronesla jsem spokojeně a pustila se do své porce.
"No abych ti pravdu řekl. Já moc na sladké nejsem ale tohle má tak vyváženou chuť. Není to ani málo a ani moc. Je to dokonalé." Vychvaloval si.

Dojedli jsme muffiny a dopili čaj. Umyla jsem nádobí a Koushi mi pomohl utřít a uklidit nádobí.

Přesunuli jsme se na pohovku. 
Sedla si, Koushi si lehl na záda a hlavu mi položil do klína. Věnovala jsem mu polibek na čelo a pohrávala si s jeho vlasy. Byly tak jemné a nejspíš mu to bylo příjemné, protože zavíral u toho ty své krásné kukadla.
"Koushi," Vylsovila jsem jeho jméno.
"Hm." Ozval se.
"jaké děti máš na starost?" Zeptala se.
"Učím děti ve školce. Pracuji s dětmi, které se připravují do školy." Odpověděl.
"Páni ty jsi učitel ve školce." Řekla jsem překvapeně.
"Vadí ti to?" Zeptal se a jeho hlas vykazoval kapku smutku i jeho tvář tak vypadala.
"A proč by mi to mělo vadit?" Zeptala se nechápavě. Posadil se a sklopil zrak.
"Některým mým partnerkám to vadilo. Prý jsem na její styl moc citlivý a mazlivý a podobně." Odpověděl mi. Přisedla jsem si blíž k němu a pohladila ho po vlasech.
"Já mezi ně nepatřím, Koushi. Raději budu s citlivým mužem než s nějakým hrubiánem. Radši se budu mazlit než se hádat." Řekla jsem mu.
Otočil svůj pohled na mě a mírně se usmál. Spojil naše rty v úžasný polibek. Jednu svou ruku jsem mu položila na tvář.
Po polibku jsem ho vzala do své náruče.
Pustili jsme si film a přitulili se k sobě. Hlava mi spočinula na jeho rameni.

Den se chýlil ke konci a já jsem usnula. Uvědomila jsem si to tehdy, když mě budil Koushi pohlazením po tváři.
"Mian, sluníčko, vstávej." Zaslechla jsem Koushiho hlas, když jsem začala vnímat a otevírat oči. Zamrkala jsem a protáhla se.
"Kolik je hodin?" Zeptala se.
"Sedm." Odpověděl a s úsměvem si mě pozoroval.
"To jsem zaspala celý film?" Zeptala se a usmála se nevinně.
"Ano." Souhlasil a vzal mi můj pramínek vlasů, který jsem měla ve tváři a dal mi ho za ucho.
"Koushi, zůstaneš přes noc?" Zeptala se trochu nervózně.

Podstatě jsem nechtěla aby odešel, protože leč k nevíře ale za ten krásný víkend jsem si zvykla na jeho přítomnost a představa, že bych měla usínat bez něj mě celkem naháněla obavu.

"Záleží to na tobě, Mian." Odpověděl.
"Musím uznat, že tohle byl ten nejkrásnější víkend. Ráda vedle tebe usínám a ráda se probouzím." Řekla jsem.
"Je pravda, že ten víkend byl opravdu okouzlující a přiznávám, že jsem se nikdy tak rychle zamiloval ale s tebou je to všechno tak úžasné, že jsem musel. Už v tom baru jsi mě okouzlila." Přiznal se pohladil mě po tváři.
"Dej si pozor, jsem čarodějnice." Zavtipkovala jsem a začala se smát. Koushi se taky začal smát a přitáhl si mě objetí.
"Spíš bych řekl kouzelná víla." Pronesl a věnoval mi polibek do vlasů.
"To se mi líbí." Poznamenala a přitiskla se víc k němu a Koushi mě více objal.

Přesunuli jsme se do ložnice a Koushi nachystal budíka.
"V kolik vstáváš?" Optala jsem se, když jsme ulehali do postele.
"V šest." Odpověděl a líbnul mě na čelo.
"Stejně jako já." Poznamenala s úsměvem a zvedla hlavu, vyžádala jsem si polibek na dobrou noc.
V obětí jsme se nechali unášet do říše snů.

*Krásné počteníčko, zlatíčka.💖*