𝐒𝐓𝐑𝐎𝐍𝐆𝐄𝐑 [TUA ff/ Five Hargreeves]

5.

Chtěla jsem jít za Diegem ale nebyl tu. Cestou jsem potkala Allison.

Zastavila jsem ji."Allison ,kdo tu všechno zůstal?"

"Já,Luther ,ty a asi Pětka. Diego někam odjel a Klaus šel s ním. Jo a ten proslov se teda odkládá na zitra"

"Aha."řekla jsem sklesle.
"No nic tak já se vrátím do pokoje"a otočila jsem se a sál směrem do pokoje. I když vím že tam bude Pětka.
Otevřela jsem a samozřejmě že tam byl,seděl stále na posteli.
Šla jsem si lehnout a poklepala rukou vedle sebe aby si lehl vedle mě. Je fakt že k němu už něco cítím delší dobu ale nevím co mám dělat. Nejlepší bude když tomu dám volnej průběh a uvidíme jak se to vyvine.
Pětka se na mě podíval ve stylu Myslíš to vážně? Tak jsme jenom přikývla,on si lehl a otočil se čelem ke mě.

"Tak jaký máš plán na zítra?"

"No... Rád bych zašel na jednu kliniku kde vyrábí skleněné náhrady za oko. Potřebuju zjistit či je toto"a začal vytahovat něco z kapsy "Todle oko patří tomu kdo vyvolá apokalypsu,rád bych kdyby si šla se mnou."

"Uvidím jak se mi bude chtít, ale myslím že půjdu,a teď pojďme spát"řekla jsme a otočila se zády k němu. Pětka se šoupl blíž ke mě a dál svoji ruku kolem mého pasu. Tu jsem chytla a propletla jsem si s ním prsty.

"Dobrou,Jane"bylo poslední co jsem slyšela než jsem se propadla do říše snů.
________________
Stojím ,no nevím ani kde pořádně stojím. Všude to tady je zničené jako kdyby tady spadla atomová bomba nebo co. Začla jsem tu někde chodit došla jsem před zničeny dům lépe řečeno před Umbrella Academy.

"To ne..."řekla jsem.
Podívala jsem se dal trochu dál od Umbrella Academy viděla jsem něco tělo,šla jsem blíž a viděla Allison.

"To nee,Allison" podívala jsem se dal a viděla zbytek sourozenců Diego a Pětka leželi hned vedle sebe . Běžela jsem k nim a klekla si na kolena.
Začla jsem brečet.

"Tak tadle vypadá ta apokalypsa,prosím ne Pětko,Diego vzbuď te se."

Začla jsem brečet ještě víc.

"Jane, vzbuď se!"a začal mi někdo třást s ramenama,to mě probudilo a já si s velkým nádechem vyhoupla do sedu.

"V pohodě,nic se neděje"začal mě uklidňovat Pětka. A následně mě obejmul.
Potom už jsem se začla uklidňovat.
"Chceš si o tom promluvit?"

"Viděla jsem tebe... všechny sourozence jak jste byli mrtví"podívala jsem se na Pětku.

"Apokalypsa"řekl skoro neslyšitelně.
Já jsem jenom přikývla.
"Ale jak to? Proč si ji viděla?"

"Nevím,ale ty si byl taky mrtvý"

Pětka se zarazil
"Já? Já tam nebyl já tam uvízl jako nejspíš poslední člověk na zemi. Ale..."odmlčel se a vypadá že nad něčím přemýšlí.

"Co?"

"Ty si tam nebyla"

"Tak jsem byla asi někde jinde"

"Tak to si musela být několik milionů kilometrů dál protože v tom městě si nebyla."

"Můžu jenom něco vyskouset? Možná to bude trochu bolet , jen se chci podívat."jenom přikývl.
Lehce svoji magii jsem jak kdyby střelila do jeho hlavy a následně jsem viděla všechno to když přišel do Apokalypsy.
Vrátila jsme se zpět do reality.

"Tak to jsem taky nevěděl že umíš"
Usmála jsem se.

"Pojď už spát,aspoň ještě na chvíli"řekla jsem a přitulila jsem se k němu blíž,a tak jsme usli.
____________
Ráno jsem se vzbudila,otočila jsem se s pocitem že ho uvidím po dlouhé době ráno s neupravenýma vlasama. A ono nic ,na místě kde ještě před pár hodinama ležel bylo jen prázdno.

"Pětko?"řekla jsem do prázdného pokoje.
"Super"zvedla jsem se z postele. Rychlostí jsem se dostala do jeho pokoje,tam taky nebyl. Tak zase rychlostí jsem šla do kuchyně,taky tam nebyl."Ten idiot mě tady nechal."rozhodila jsem rukama.

"Co se děje?"řekla za mnou Allison.

"To neřeš,nic se nestalo"
Začla jsem si dělat kafe.A pak si sedla ke stolu.
"Nevíš náhodou kde je Pětka?"

"Ráno odjel že si prý pro něco jede a pak jde na nějakou kliniku nebo co"

"Aha, díky"postavila jsem se a běžela(chápeme když napíšu běžela nebo rychlosti-tak myslím tu nadpřirozenou) do svého pokoje se převléct. Něco jsem tu ještě našla. Vzala jsem si černé legíny,tílko a na to červenou kostkovanou košili. Teď jsem zase běžela akorát ke klinice.

Fajn jsem tady řekla jsem si. Rozhlídla jsem se kolem sebe jestli není ještě někde venku. Zahlédla jsem takovou menší bílou dodávku,a koho to nevidím Pětku jak je otočený ke mě zády a vypadá že si s někým povídá. Zneviditelnila jsem se a šla k autu. Je mi jasné že uvidí jak otevírám dveře ale co. Takže jsem otevřela dveře a sedla si. Už jsem byla zase viditelná.

"Takže proč si mě tam nechal?"

"Nechal jsem tě vyspat po tom co se ti zdálo"

"To nebylo třeba"odsekla jsem.
"Co máš v plánu?"otočila jsem se do zadu a viděla alkohol a nějakou Figurínu"A doháje proč tu máš figurínu?"

"To neřeš. A zatím jenom někoho hledám,ten tupec mi nechtěl říct či to oko je. Budeme muset potřebovat někoho staršího"zamyslel se

"A já jsem co?"

"Vypadáš moc mladá,to neprojde"

"Díky... A hele opička k nám jde"

Luther došel k autu otevřel dveře a jen řekl "šoupni se"

"Nemám kam, není místo"

"Tak si sedni na Pětku,určitě mu to vadit nebude"

"Mu to nevadí ale mě třeba jo"založila jsem si ruce na prsou.

"No tak pocem "řekl Pětka vzal mě a položil si mě na jeho klín.
Tak teď jsem musela být všude červená.
Vzadu v kufru bylo slyšet jak kdyby se tam někdo pohyboval. Podívala jsem se a viděla Klause.
A držel v ruce tu figurínu.
Všichni jsme se otočili na něho.

"Copak nám nenecháte trochu soukromí?"

"Zmizni Klausi!"zařval Pětka.

"Chci strávit svůj volný čas se svojí rodinkou,třeba tady Jane jsem dlouho neviděl a dobře se na ni kouká a tebe Pětko jsem 15 let neviděl"

No to si že mě dělá srandu,díky brácho. Jen jsem se na něho"milé"usmála.

"Klausi,zmizni něco tu probírame."

"Fajn,jasně Klausi zmizni. Jo však už jdu nikdo mě tu nechce"řekl a odešel.

____________________________
Další kapitola,nic moc  ale co už, doufám že to bude lepší pro příště.
Tak zatím Čusán.