𝐒𝐓𝐑𝐎𝐍𝐆𝐄𝐑 [TUA ff/ Five Hargreeves]

8.

Právě je něco okolo deváté hodiny večer a přemýšlím nad tím jestli jsem to trochu nepřehnala.
Ne nepřehnala jsem to. Nemůžu za to že je to vůl. A tak jsem se pořád dohadovala se svým vlastním vědomím. Dokopala jsem se k tomu že jsem to nepřehnala.
Spíše mě zajímá co to je na těch rukách,začíná se to čím dál tím víc rozléhat po rukách. Ale nic mi není. Prohlížela jsem si ruce a najednou se vedle mě objevilo modré světlo. Pětka kdo jiný.
Rychle jsem ruce schovala pod rukáv a otočila hlavu směrem kde je Pětka.

"Co potřebuješ?"

"Jdu do toho auta které je před klinikou , potřebuju zjistit toho víc. A společnost se mi hodí" podíval se na mě a milé se usmál.

"Fajn"řekla jsem a vstala pak jsme si zase ty stejné rukavice nasazovala na ruce.

"Na co je potřebuješ? Nikdy si rukavice nenosila maximálně v zimě"

"Emm...to neřeš, řeknu ti to autě,vsadím se stejně že tam nebudem jenom na 10 minut"řekla jsem a dávala si druhou rukavici. Je mi jedno že to bude vědět. Sice pochybuju že ví co mi je ale to je jedno.

"Fajn"
Nabídl mi ruku a já ho chytla ,propletly jsme si prsty. A pak jsme se přemístili rovnou do auta na sedačky. Pak jsem ho pustila.

"Takže co máš přesně v plánu?"

"Zůstat tady a snažit se něco zjistit"

"Fajn takže tady budem i spát? Hádám že asi jo"

"Nejspíš"

Sedla jsem si tak ať se mi dobře sedí. Takže jsem posunula sedačku o něco víc do zadu a nohy si dala na horu.
Pětka se jen na mě podíval a nic neřekl.
"Jak si se vůbec cítil být tak dlouho sám? "

"Nic jinýho mi nezbylo. Neměl jsem se jak dostat ven. Pak mě po 43 letech našla jednatelka. S tou jsem měl dohodu kterou jsem porušil a přemístil se sem ,abych zastavil apokalypsu. Ale blbě jsem si to vypočítal a skončil jsem v těle patnácti letého kluka. Byl jsem tam sám takže o samotě jsem se cítil. A každý den jsem slyšel otcův hlas"

" A co říkal?"

"Já ti to říkal, číslo Pět."
Díval se stále před sebe ale občas se podíval na mě.
Já si zatím hrála s prsty.
"Proč teda máš ty rukavice?"

Nic jsem neřekla jen jsem si je sundala. Pak šli vidět černé žilky,bylo jich víc a taky víc rozhlehle na rukách. Pak jsme mu ruce ukázala.

Opatrně vzal moje ruce a prohlížel si je.
"Co to je?" Vypadlo z něho.

Lehce jsem se zamračila. "Sama nevím".

"Ubližuje ti to?"zeptal se a podíval se na mě a v očích mu šlo vidět jak kdyby se bál.

"Ne...jen bych ráda věděla co to je. A kdo ví třeba mě to konečně zabije"

" To neříkej" stále mě držel za ruce.

"Proč ne? Nikomu bych nechyběla" Řekla jsem a vytrhla jsem mu svoje ruce z jeho sevření.

"Ale jo chyběla třeba Diegovi. Nebo mě mám tě moc rád Jane a nechci tě ztratit,znovu už ne"chytl mě za jednu ruku a propletl si se mnou prsty. "Ikdyz jsen potkal Dolores,ani jedinečnou minutu co jsem tam byl jsem na tebe nepřestal myslet."
Fajn tak teď jsem musela být rudá jak rajče. Dívali jsme si na vzajem do očí a pomalu se přibližovali. Až jsme se lehce políbili,polibek jsem mu oplatila. Chvíli jsme se ještě líbali ale pak jsme se museli odtáhnout.
Podívala jsem se do jeho očí a usmála jsem se.
"Taky tě mám hodně ráda" řekla jsem potichu . Pětka se usmál a dodával mi ještě malý polibek.
Potom jsme se oba podívali směrem ke klinice protože jsem zaslechli otevírání dveří.

"Tak tady ho máme" díval se na Lance(nebo jak se jmenuje) který jde směrem za přijíždějícím autem. Ten měl u sebe černý malý kufřík který následně dál tomu kdo je v autě a za to dostal malou žlutou obálku.

"Co má za lubem?" Řekla jsem potichu.

"To nevím ale budem ho sledovat"
______________
Je něco kolem druhé hodiny ráno a my stojíme s dodávkou kousek od jeho baráku a čekáme jestli se něco bude dít.

"Chtělo by to kafe, silný. Abych neusla"řekla jsem do ticha

"Klidně spí aspoň na chvíli ,tě vzbudím kdyby něco"

"Fajn" sedla jsme si tak aby se mi dobře spalo. A usla jsem.
______________
"Hej šípková ruženko vstávej"začal do mě prstem dlubat Pětka.

Dělala jsem jako nic ale moc to nešlo.

"Zlato,vím že nespíš, na to tě až moc dobře znám" páni on mi řekl přezdívkou. Už jsem si sedla normálně a podívala jsem se na něho.

"Ta přezdívka se mi líbí"usmála jsem se.
"Něco co jsi zjistil?"

"Hádám že za chvíli by mohl vycházet z baráku protože se u něho svítí" jen co to dořekl tak vyšel z baráku a nasedl do auta společně se svým pejskem.
Pětka mě chytl za ruku a teleportoval nás k němu do auta,sebe na přední sedadlo a mě na zadní.

"Bože!"vykřikl Lance a Pětka mu přiložil nůž ke krku ,teď se mohl pustit do získávání informací.

"Řekni mi co se děje v té laborce ,jinak ten nůž bude zabodnutý v tvém krku!"
Já jsem je jen sledovala v zadu na sedadle.

"Vyrábím protézy pro falešně pacienty. Prodávám je na černým trhu"řekl vyděšeně.

"Oči taky?!"

"Jo ty se prodávají nejvíc"

"Takže to sériové číslo..."začal Pětka.

"Koupil někdo mimo záznamy" dořekla jsem.
Lance jen přikývl.

"Potřebuju ten záznam,jména a čísla"

"Ten mám v laborce v sejfu"vysvětlil Lance.

"Tak to by jsi měl nastartovat a jet tam protože myslím že nechceš ať se ti něco stane"řekla jsem.

Lance nastartoval a vyjeli jsme směr klinika. Pětka odložil nůž z jeho krku.
________________
Dojeli jsme na parkoviště u kliniky.

"Něco se mi tady nezdá Pětko"zašeptal jsem směrem k němu.
Cítila jsem kouř. S Pětkou jsme se na sebe jen podívali a běželi jsme směrem ke Klinice.
Klinika byla celá v plamenech.
Tak to nee,je to v háji.

"Pětko,pojď musíme jít"řekla jsem směrem k Pětce protože to vypadalo že to za chvíli vybouchne. Ale on nic,stal jak přikovany. Ve chvíli kdy to vybouchlo jsem se postavila před Pětku ale tady ke klinice a vytvořila takovou černou bariéru,aby nás to neodhodilo,nebo oheň nás nepopálil.
Potom co to přestalo jsem přestala dělat i já magickou bariéru.

"Hej si v pohodě?" Zeptala jsem se Pětky. Vypadal zničeně.

"Díky"konečně se podíval na mě.

"Pojď,půjdem na Academii"ale on ne zmizel v modrém světle .

"Fajn,tak půjdu sama"
Doběhla jsem rychlostí do Academie. Ikdyz Academie od Kliniky je nějakých 30 min. pěšky,tak ja tam byla ani ne za 3 sekundy.
______________________________