Mafia

30.

Vzbudila jsem se, díky zimnici, která začala otřásat mým tělem.

„Lay?" zašeptal Shawn a já pootevřela oči. Už jsme nebyli v letadle, ale v autě. Měla jsem hlavu položenou v jeho klíně a Tessa s Codym seděli vepředu.

„Ano?" zeptala jsem se a přitáhla si nohy k břichu. Bolestí jsem zkřivila obličej, protože jsem si zatlačila na ránu.

„Jak ti je?" zeptal se a natáhl se do kufru pro deku, do které mě následovně zabalil.

„Špatně, vážně špatně," zamumlala jsem a on mi přehodil ruku přes pas.

„Máš strašnou třesavku," pohladil mě druhou rukou po vlasech a poté ji položil na mé čelo.

„A horečku," povzdechl si a poprosil Tessu o nějaký prášek s vodou. Vyděšená Tessa mi vložila prášek do rozklepané dlaně a já si ho dala do pusy a zapila nabízenou vodou.

„Mělo by to srazit horečku, a taky je to na bolest hlavy," přečetla nahlas z příbalového letáčku. Zavřela jsem oči snažila se nemyslet na zimu, která mě obklopovala. Shawn mě hladil po vlasech a já se soustředila jen na jeho dotek.

Pohled Shawna

Layla opět usnula a já se cítil mizerně. Vážně jsem z toho neměl dobrý pocit. Takhle cestovat, a to jen několik hodin po operaci je nebezpečné. Divím se, že to tak dobře zvládá.

„Co kdybychom zajeli někam na jídlo? Tady v New Yorku mají dobré restaurace. V Brooklynu to stojí za nic," zeptal se Cody a já protočil očima.

„Na to ti seru, ona potřebuje do pokoje a to nejdřív."

„Taky ti můžu říct, že na to seru, ale tak alespoň si to vezmeme s sebou, ne? Taky potřebuje něco dobrého k jídlu, vypadá jako kostra." Podíval se na ni přes zrcátko.

„Fajn, ale pospíšíš si," povolil jsem.

„Aby ses neposral," zamumlala si pro sebe.

„Já to slyšel!" ozval jsem se ze zadní sedačky. On se jen usmál a zatočil k thajské restauraci.

„Hned jsme zpátky," řekl a s Tessou odešli pro jídlo. Sklopil jsem pohled na Laylu a odstranil vlasy z jejího obličeje. Ještě trochu se klepala, ale neměla tak horké čelo, naštěstí. Vyndal jsem mobil a napsal Deanovi, aby počítal s tím, že bude muset udělat prohlídku. Vrátil jsem ho zpět do kapsy a když jsem se na ni podíval, její oči už mě sledovaly.

„Jsme tady?"

„Ještě ne, Cody s Tessou šli pro jídlo a pak pojedeme."

„Shawny?" zachraptila.

„Ano?"

„Máš mě rád?"

„Jistěže tě mám rád," usmál jsem se a palcem jí obkreslil rty.

„Někdy to tak nevypadá."

„Protože to tak nesmí vypadat," vysvětlil jsem a ona se zadívala do mých očí. Vždycky si přijdu tak bezmocně, když jsem s ní. Je moc dokonalá a krásná.

„Těším se, až si dám sprchu," ušklíbla se a chytila mě za ruku. Propletl jsem si s ní prsty a držel její studenou ruku v té své. Přišlo mi to správné, ale pro okolí, tedy náš gang, to bylo špatné. Nejhorší bylo, že to byla pravda, mám ji rád a bojím se, že to přeroste v něco víc, protože holka jako ona mě dostává do kolen. Nikdy jsem tohle necítil. Bylo mi jasné, že po tom, co se uzdraví, mě nebude potřebovat a obě se zařadí k ostatním. Alespoň jí nebudu mít na očích a třeba to zmizí a jestli se mi podaří dostat je pryč, bude to ještě lepší. Pro nás oba.

Tato kapitolka je kratší, ale opět nenalézám čas na psaní. Takže počítejte, že teď budu vydávat zase po delší době.
K.