This is How We Roll (in the Army)

- 30 -

„Kdes to vzala?" pohodila hlavou k misce s oříšky, kterou DeeJay právě plundrovala.

Dobrý, až na to, že se v tomhle podniku nikdy nic nejí.

Vážně. Nikdy! Nic!

„Normálka. Na baru." Její doprovod se futroval, jakoby to mělo být poslední jídlo na zemi. „Zaplatila jsem za to," nasypala si plnou hrst do pusy.

Ježíši! Kenzie se plácla v duchu do čela.

„Chceš?"

Cukla hlavou vzad. Nikdy! Nic! „Omluv ten výraz, ale chce to mít vážně koule na to, abys tu něco dalšího mimo pití pozřela! Ty musíš asi vážně sežrat cokoliv!"

„Hele!" její ukazováček měla skoro zabodnutý v oku. „ Neškatuluj mě!" další dávka zatuchlých buráků nasypaných v hrdle. „Mám i jiný nešvary!"

Kenzie její pohotovost pobavila. „To bylo vtipný."

„Takže si dáš?" nabídla jí z misky.

„Furt ne."

„Dyk vidim, jak tě hryže hlad!"

Kenzie pokrčila rameny a lokla si svého aspoň pátého nealko piva. Musí přestat, nebo se z toho hnusu poblije!

---

„Dneska jedeš bomby, McKenzie!" I přesto, že ho neznala, bouchla pěstí o tu jeho nastavenou a kývla. Jakákoli drobná podpora a náznak uznání jí dokázaly dostatečně namotivovat k tomu, aby, byť by to mělo být jen na chvíli, v sobě našla sílu se posunout zase o kousek dál.

A i teď jí to bodlo, protože se cítila, jako by závodila se světlem.

„Zvu tě na panáka."

Neměl ani tušení, jak by si dala, jak stála o to poválet tu zlatavou tekutinu na jazyku a vychutnat si ten pálivý ocas, když ji spolkne. Dřív do sebe házela chlast, aniž by se nad chutí zamyslela. A teď, když nemohla... Skoro povzdechla nad tím, jak nezodpovědná byla, když jí šlo především o množství než o kvalitu.

A pokud musela právě odmítnout, chtěla to udělat vtipně - něco jako, že pije jen dopoledne...

Heh! Zrzka tu není jediná humorná-

Bez varování jí odstrčil! What the-

„Ale ale, co to tu máme za Rudou záři nad Pacifikem," dral se přes ni k DeeJay. „Zvu tě na panáka."

Rezavá si opucovala slanou dlaň o kalhoty. „Jenom na jednoho?"

A Kenzie zbylo jen se za nimi žárlivě dívat, jak mizí v davu. Tolik k motivaci. A zábavnosti!

„Dyk jo – a kdybyste mě náhodou hledali, tak víte, kde budu? Ve vašich nočních můrách!" prskla dostatečně nahlas a značně dotknutě.

„McKenzie! Hni sebou, stůl číslo pět!"

„Dyk jo..."

---

„Tak to ses asi posrala do stropu McKenzie, ne?! Tahat sem frčky!"

Sotva praštila soupeři pravačkou o stůl číslo pět, byl u ní zpátky. What the-?

---

Při první příležitosti chytla pihovatou za loket. „Hej! Nemůžeš se tu všem představovat jako Major!".

„Tak to promiň..." zatvářila se uraženě. „Možná mám upito, ale svý jméno pořád znám!"