- 2 -

454 20 18
                                    

„Hej vy dvě! Ukažte kozy!“

„Sklapni, Cavazzi! Aspoň při večeři bys s tím mohl přestat otravovat, kozovej úchyle!“

Armádní jídelna byla velká, spolu s kuchyní a výdejnou patřila mezi jednu z největších budov. 

Ovšem to se nedalo říct a porcích a kvalitě jídel.

„Z tohohle se pobliju!“ zanaříkal už poněkolikáté další z nich.

„Mikelsi, posledně ses z toho posral! Museli jsme kvůli tobě stavět každých pár set metrů a páchnul si jak tejden chcíplá koza!“

„A co si myslíš, že teď jíme?! Smrdí to přesně jako tenkrát Mikels!“

Od stolu se ozvalo otrávené bučení, někteří slabší povahy praštily příborem.

„Seš nechutnej, Johnny!“ Kenzie by si odsedla, kdyby bylo kam. Lavice u jejich stolu měla plnou kapacitu obsazenosti.

„No jo, po tomhle mi ráda ty kozy ukážeš, Kenzie!“

Rozhodila rukama. „Měl by ses nechat vyšetřit, Cavazzi! Fakt že jo! Konečně by se ti to objevilo v papírech a my přestali doufat, že to jen hraješ!“

„Css. Joe, co ty?“

Jediný, co k němu zvedla, byl prostředníček.

„Líbí se mi tvé jasné názory, Joe. Žádný okecávání, žádný komentáře – tak se k tomu staví správnej chlap!“ Blackwood naproti ní si přejel špičkou jazyka vyzývavě po rtech.

U stolu to zahučelo. Joe bez většího zájmu zvedla prostředníčky u obou rukou.

„A takhle se znakuje slovo KOKOT!“ ochotně přeložila Kenzie.

„Hůůůů“ znovu to okolo zašumělo.

„No do prdele! Co tady dělá Delta?! Jídlo mají až za hodinu!“ byl to znovu Blackwood, který si všiml jako první.

Všichni se otočili a ani se nesnažili to skrýt. Joe zabloudila pohledem ke Kenzie.  Těsně před tím, než dvojčata Kowalských zamířila přímo k nim.

Cavazzi se rozvalil v židli a pozorně je přejel očima. „Podívejme, podívejme. Pan a paní Kowalski. Co kdybyste mi oba ukázali kozy?“

Kenzie protočila oči. Ten pitomec tomu s těma svýma idiotskýma řečma vůbec nepomáhá.

Kowalski se nahnul nad stůl. „Já o tobě taky už slyšel, Cavazzi. Prej tě tvoje máma kojila až do deseti a ani pak si se těch jejích cecek nechtěl vzdát. Musela prý s tebou spát dalších pět let v posteli, abys jí je mohl mačkat a neplakal.“

Joe udělala ohodnocující obličej. Tohle bylo urážející a mělo to účinek.

Cavazzi zrudnul, skoro vystartoval, kdyby ho Johnny nestáhl zpátky na židli. „Zklidni se. O tohle sis řek´.“

Kowalski se zatvářil lítostivě. Zřejmě doufal v bitku. Hned na to zaměřil svou pozornost k Joe. Bylo to tak rychlé, že se napřímila a odtáhla, aby aspoň trochu zvětšila prostor mezi jeho a svou tváří.

Kenzie se ochranářky našponovala, ale její výhled na ty dva zaclonila Kowalska. Měla stejně zelené oči jako její bratr a ony dvě – samozřejmě, první věc, která se musí u navazujících subjektů shodovat. Dlouhé blond vlasy nosila vyčesané a zamotané do uzlu. Prý je to teď moderní, ale co Kenzie ví se svými krátkými, kde jen dlouhá patka ji padala přes oči. A přesně tyhle dlouhé prameny teď Kowalska jemně prohrábla prsty a zastrčila je za ucho. Kenzie div nezalapala po dechu.

This is How We Roll (in the Army)Kde žijí příběhy. Začni objevovat