Věštba tří

Kapitola 72 - Zkouška Scutum

Všeobecně dobrou náladu, která poslední dny panovala na Malfoy Manor, poněkud pokazila ranní návštěva Pastorka. Ten se objevil z ničeho nic těsně po deváté hodině ranní a přinesl jim zprávu, která potěšila jen jediného člena domu a to Harryho. Sehnali prvního odborníka a během dnešního odpoledne se s ním mají sejít v Bradavicích, kde si je vyzkouší v jeho oboru. Aby to bylo ničím nezaujaté, nebylo jim ani řečeno o jaký obor jde.

"Berte to jako první krok ke zdárnému cíli," usmíval se na všechny Harry, když viděl, že ani jeden z nich se netváří nijak potěšeně. Severus by také chtěl mít takový optimismus, jaký má on, ale zpráva, kterou dostali ho vrátila zpět do reality. Stále si nemyslel, že jsou tito odborníci dobrým nápadem. Nevěřil jim a neměl nejmenší radost z toho, že by jim měl ukazovat, co umí. 

"Harry, jsi si jistý, že to chceš podstoupit? Nevíš, co Vás tam čeká," řekla potichu Hermiona, která se k údivu Severuse i Draca přidala k jejich názoru, že to nemusí být tak dobrý nápad.

"Hermiono, my musíme něco dělat, nemůžeme tady do května sedět a čekat, co se bude dít," řekl potichu Harry a Severus z něj vycítil nával nervozity, nejspíš se obával další hádky. To samé nejspíš cítil i Draco, protože se do konverzace zapojil dřív než on.

"Jsme domluvení, že pokud se nám něco nebude zdát, tak to hned ukončíme," řekl a Harryho tím nejspíš potěšil, protože se na něj hned usmál.

"Můžeme jít s Vámi, pokud budete chtít," navrhl George, ale to už se ke slovu dostal Severus: "Ne, i tak tam bude plno lidí, navíc myslím, že dnes probíhá i bojové cvičení pro dobrovolníky, kdybyste měli zájem."

Hermiona ani George se ale rozhodně netvářili, že by měli zájem se toho účastnit. S tím také Severus počítal a byl za to rád. Uvědomili si tím, jak je to pro ně samotné nepříjemné a tak jim také došlo, že tak nepříjemné a ještě nejspíš víc je to jim třem.

"My, až budete pryč, zatím očarujeme další knihy, třeba už tentokrát budeme mít štěstí," rozhodla Hermiona. Už nalezli plno zmínek o navýšení síly, ale každá končila buď smrtí, ztrátou moci a nebo ztrátou rozumu a tak je všechny hned zavrhli. Navíc měl Severus takový nepříjemný pocit, že ani knihy, ani tito odborníci jim nemají jak pomoci, že na to budou muset přijít oni tři sami, ale nedovážil se to nikomu říct, protože se bál, že by tím vzal ten optimismus, který minimálně ž Harryho stále cítil.

"Skvělý nápad," pochválil je Harry s úsměvem a podíval se na hodiny. Severus moc nerozuměl proč, do odchodu jim zbývalo ještě pár hodin.

"Někam se chystáš?" všiml si toho pohledu i Draco a zkoumavě si ho prohlížel.

"Cože? Ale ne, nechystám, jen se možná půjdu ještě na chvilku natáhnout, stejně není, co dělat," vysvětlil jim dost vyhýbavě a když mu to všichni odkývali, tak zmizel. Severus si okamžitě s Dracem vyměnil ustaraný pohled. Bylo to jako znamení, oba dva se svorně vydali do kuchyně a Hermionu s Georgem nechali v obýváku.

"Pořád se necítí lépe, že?" zeptal se Draco okamžitě, jakmile za sebou zavřel dveře a zkontroloval, že skřítkové jsou také mimo doslech. 

"Tvrdí mi, že je v pořádku, ale zdá se mi pořád hrozně unavený a vyčerpaný," odpověděl upřímně Severus, byla to pravda, už pár dní si všímal každého jeho zívnutí a toho, že stále jakmile lehne do postele, tak spí. 

"Ale jak je to možné? Vždyť už je doma víc jak týden," zatvářil se Draco ještě více nervózně a ustaraně než před tím. Severus si pokládal stejnou otázku, nic přeci nenasvědčovalo, že by mu ještě něco viditelně bylo, ale ta únava nebyla normální, už se měl ze všeho dávno dostat. Věřil, že Poppy by ho nepustila z ošetřovny, kdyby si nebyla jistá, že je v naprostém pořádku.