Kapitola 30 - Bradavické testy

257 21 2
                                    

Když se kolem čtvrté odpolední objevil v krbu Severus, dva mladíci měli zrovna pauzu od učení, se kterým Dracovi Harry pomáhal, takže seděli s čajem na gauči a smáli se tak nahlas, že je muselo být slyšet přes celé pozemky Malfoy Manor.

"Něco tak veselého? Že je to důležitější než učivo?" zamračil se na ně Severus, i když Draco postřehl v jeho očích nepatrný náznak radosti, nejspíš čekal, že jeho bývalý studenti spolu stále nebudou mluvit.

"To by tobě vtipné nepřišlo, takže raději nic," usmál se na něj uslzenýma očima jeho kmotřenec a snažil se přestat smát, ale Harry si nejspíš na něco vzpomněl a zabublal smíchy znovu, to už Draco nevydržel a rozchechtal se znovu.

"Děkuji za tvou dedukci, i tak to rád zkusím," zvedl obočí profesor a posadil se naproti mladíkům, kteří se po sobě nenápadně koukali a snažili se vzájemně donutit k tomu, aby se nesmáli.

"No než jste přišel, učili jsme se na obranu a narazili na kouzlo Riddikulus, tak jsme si nějak vzpomněli na Třeťák," vysvětlil zadýchaný Harry a snažil se nedívat na Snapea, kterému muselo dojít, co právě řekl.

"I po tolika letech..." vzdychl Severus a zašeptal tak potichu, že mu malém nerozuměli: "Má noční můra Longbottom, to udělal Lupin stejně schválně."

"Ne, neudělal, neznal Nevillův strach. Navíc nikdy nebyl zákeřný a taky vás respektoval..." obořil se na něj okamžitě Harry, jak se snažil mrtvého kamaráda rodičů bránit. Draco vycítil dusnou atmosféru a doufal, že to nedojde k žádné hádce. Z předešlého smíchu nezbylo nic.

"Promiňte, Harry, nemyslel jsem to zle," pronesl Severus a dvojice naproti němu zůstala s údivem zírat. Vážně se Severus Snape za tuto poznámku omluvil? Draco věděl, že co se týká jeho bývalých spolužáků, neobměkčil by ho nikdo. V Harryho nepřítomnosti v minulosti i dnes o nich nemluvil vůbec pěkně, spíš pravým opakem a nijak se za to nestyděl. Možná se i on chtěl vyhnout dohadování, to bude ono.

"Nesu ti ten rozvrh," přetočil svůj zájem na něj, jako by se nic nestalo. Draco rychle zamrkal a převzal si úhledně přeložený kus pergamenu a rozevřel ho:

Čtvrtek:
8:30 Kouzelné formule
10:30 Bylinkářství
14:30 Lektvary
22:30 Astronomie

Pátek:
8:30 Přeměňování
10:30 Obrana proti černé magii
13:00 Starodávné runy
16:00 Jasnovidectví

"Myslel jsem, že zvládnu vše během dopoledne v jeden den, maximálně ve dvou, ale toto je rozlezlé přes celé dny!" zaúpěl Draco, skutečně si nepředstavoval, že bude od rána do večera trčet v Bradavicích a dělat testy.

"Budeš dělat testy během výuky profesorů, u mě budeš přítomný na hodině Mrzimorských a Havrasparských páťáků. Takže se to muselo nějak rozdělit," vysvětloval Severus a tvářil se nadmíru nervózně. Draco nechápal proč.

"A to, co tě znervózňuje?" dotázal se ho, jelikož už to nevydržel, něco se dělo a on to musel vědět.

"No pokud vím, pár profesorů si tě napsalo na hodiny zmijozelských sedmáků, kde jsou někteří tvý spolužáci," pronesl zamýšleně a Draco měl potřebu zaúpět znovu. Jak se má jako soustředit na testy, když kolem něj bude tolik nenávistných tváří? Způsobilo to, že se těšil ještě méně než doposud.

"To zvládneš... Prostě si jich nevšímej," podpořil ho ze strany Harry a položil mu ruku na rameno, když se na něj podíval, uviděl, že i jemu se tato informace příliš nezamlouvá.

Věštba tříKde žijí příběhy. Začni objevovat