Waves of Tomorrow

čtyřicet osm

Ͽ K I T Ͼ

Kit byl Evanovi vděčný za to, jak rád mluvil. 

Nemyslel to tak, že by byl nějak ukecaný, ale vždy Kita donutil mluvit o problémech. A i když se mu to ze začátku ani trochu nelíbilo, určitým způsobem si zvykl. Proto se ani nedivil, že Evan neodjel po tom, co ho přivezl z nemocnice, a donutil ho mluvit. 

Usínali pak v objetí. Kdyby to celé stálo na Kitovi, byli by každý u sebe doma s milionem nedořešených věcí.

Proto mu byl vděčný. 

Neřekl by, že byli úplně zase spolu. Bylo tady stále hodně bolesti, kterou si prošli, a šli na to pomalu. Jak mu sám Evan řekl, započal novou misi a to tu, že mu zvedne sebevědomí, aby neměl stále pocit, že si Evan zaslouží někoho lepšího. To byla totiž jedna z věcí, která je brzdila. 

"Jak se dneska má můj nejoblíbenější člověk na světě?" ptal se Evan vždy, když se s Kitem setkali. 

"Víš, že máš nádherné oči?"

"Miluju, když se usmíváš."

A Kit ze začátku na tyhle jeho vyznání nereagoval a vždy ho jen plácl po paži se slovy, ať toho nechá, na což se Evan rozesmál a řekl mu, že nenechá, protože je to pravda. Později si to Kit už jen užíval.

Jednoho dne ho Evan pevně objal. "Chyběl jsi mi." Neviděli se jen pár hodin.

V tu chvíli už to Kit zkrátka nevydržel, přitáhl si Evana k sobě a políbil ho takovým způsobem, jako by mu na tom záležel život. Protože taky záležel. Dva týdny snášel Evanovo neskrývané flirtování a to bohatě stačilo. A tak ho po několika měsících konečně zase ucítil jeho rty na svých.

Evan mu obmotal ruce kolem pasu, přitáhl si ho ještě blíž k sobě a do polibku se usmál. "No konečně," vydechl. 

"Myslím, že už jsem moc dobře pochopil, že mě nenecháš zastávat můj postoj s tím, že si zasloužíš někoho lepšího," vysvětlil.

"Díky bože, už mi docházely ty klišé lichotky. Ne ale, že by nebyly pravdivé," odpověděl Evan se smíchem. Kit neodpověděl, jen se schoulil do Evanova objetí a užíval si, že ho drží.

A taky přemýšlel, kdy se sakra stalo, že takhle změkl. Na své přátele sice stále mohl štěkat a být náladový, ale v moment, kdy se objevil Evan, by se vždy nejraději jen schoulil do jeho objetí a zůstal tam, protože jak zjistil, bylo to jedno z jeho nejoblíbenějších míst . 

Rosie mu to neustále vyčítala. Kit nad tím jen lhostejně mával rukou. Priority.

"Chceš sýrový nebo slaný popcorn?" zeptal se ho Evan, zatímco se přehraboval v šuplíku v kuchyni v bytě jeho mámy. 

Kit seděl na lince a ujídal paní Clarkové oříšky. "Tebe," odpověděl s mlasknutím a ušklíbl se, když nad ním Evan protočil očima. 

"Takže slaný," konstatoval Evan. Rychlým pohybem roztrhl sáček se slaným popcornem.

"To bylo sexy," prohodil Kit, vyhodil jeden oříšek do vzduchu a zachytil ho v letu ústy. Evan protočil očima podruhé a bez toho, aby Kita nějak komentoval, dal popcorn do mikrovlnky.

"Co je sexy na rozbalování popcornu?" zeptal se Evan až pak. Došel až ke Kitovi a stoupl si mezi jeho nohy.

Kit si nabral hrst oříšků. "Však víš," zamumlal s plnou pusou. "Jak se ti napnuly svaly. Sexy."

Evan shlédl na oříšky v jeho ruce a pak na prázdnou misku. "Ani se nepodělíš?"

Kit si dal jednu mandli mezi zuby a shlédl na Evanovy rty. Nerozkousával ji, ani nepolykal. Evan se pousmál. "Takhle jsem to nemyslel, ale nestěžuju si." Spojil jejich rty a hned měl oříšek v ústech.