Take care of me

35

Po sprše jsme se oblékli a šli jsme se nasnídat. Tae nám udělal tousty, zatímco já jsem nám dělal čaje. Všechno jsme položili na stůl a společně se nasnídali. Po dobré snídani jsme šli do obýváku, kdesi Tae sedl na gauč a mě si posadil do klína čelem k sobě. Nohy jsem mu obmotal kolem pasu, ruce kolem krku a pevně jsem ho objal. Tae mi objetí opětoval, jenže ne na dlouho. Z objetí jsem se odtáhl a než Tae stihl doříct větu 'Co se děje?' Běžel jsem do koupelny k záchodové míse. Tae běžel hned za mou, takže mě celou dobu co jsem zvracel hladil po zádech. 

Vypadá to, že jsem asi vyzvracel celou snídani. Pomalu s Taeho pomocí jsem vstal a spláchnul. Tae si mě vzal do náruče jako princeznu a odnesl mě k němu do pokoje. S větou 'hned se vrátím.' někam odešel. 

Vrátil se se sklenicí vody, práškem a miskou piškotů. Podal mi vodu s práškem, který jsem hned zapil. Lehl jsem si do postele a Tae si lehl zamnou. Hned jsem se k němu přitulil. „Už je ti líp?" Zvedl jsem k němu svůj skleněný pohled a zakroutil hlavou v nesouhlas. Tae si povzdechl. „Tak zkus spinkat." Dal mi pusu do vlasů, stáhl si mě do objetí a přikryl mě až po ouška.

Probudil jsem se stále v Taeho objetí. Víc jsem se k němu přitulil. „Kookie?" Zvedl jsem hlavu a tím se setkal s Taeho ustaraným pohledem. „Jak ti je?" Vsadím se, že ani na chvíli neusnul. A to jen kvůli tomu, že na mě dával pozor. „Už líp." Odpověděl jsem na jeho otázku a znovu položil hlavu na jeho rameno.

Po tom, co jsem se znovu probudil, mě Tae vískal ve vlasech. Trochu jsem se pomrvil a zvedl jsem hlavu. Tím jsem navázal oční kontakt s Taem. „Jak ti je?" Jeho otázka mě ani nepřekvapila. Tae je ten nejstarostlivější člověk jakého znám. „Už dobře." Odpověděl jsem na jeho otázku, na co se usmál a políbil mě na čelo. „To jsem rád. Nechceš zkusit něco sníst?" „Radši bych ještě počkal." Kývl hlavou, že rozumí a položil misku s piškoty, kterou mi chtěl podat. 

Opatrně jsem se posadil a opřel se zády o čelo postele. Dal jsem si ruce na mé zase o něco větší bříško a vydechl jsem. Tae si sedl na moje přikryté nohy a ruce mi dal na boky. Nechápal jsem co dělá, ale ruce jsem sundal a nechal jsem ho. Tae mi začal s širokým úsměvem hladit bříško. „Ahoj princezno." Řekl a já se zarazil. „Jak víš, že to bude holčička?" Přesunul svůj pohled z bříška na mě, jen abych viděl, jak se usmívá od ucha k uchu. „Prostě to vím." Zazubil se na mě. Jen jsem pokýval hlavou a dál poslouchal jeho konverzaci s miminkem, do které jsem se občas taky přidal.

Je doba oběda, takže sedíme u stolu a Tae se do mě snaží dostat jídlo, z kterého bych neměl zvracet. Nabídl mi buď piškoty nebo vařenou rýži bez ničeho. Samozřejmě jsem si vybral piškoty. Tae, aby mi to nebylo líto, si dal na oběd jen piškoty s přesnídávkou. Říkal jsem mu, ať si vezme normální jídlo, ale nechtěl. 

Po obědě jsme si lehli na gauč. Protože už nemůžu ležet na bříšku, lehl jsem si vedle něj. Dal jsem si hlavu na jeho rameno a snažil se soustředit na pohádku, kterou tam Tae pustil. Muffi nám tu běhá někde po obýváku. Chtěl jsem si s ní hrát, jenže mě Tae vzal za ruku a opatrně mě stáhl zpátky k sobě.