Take care of me

8

Probudila mě až něčí ruka na mém čele. Rychle jsem otevřel oči a sedl si. Ten člověk rychle stáhl svou ruku a já se od něj se sklopenýma ouškama odsunul co nejdál mi to postel dovolila. Nohy jsem si dal k tělu a nakrčil nos. „Neboj, jen ti nesu jídlo."

Tác s jídlem dal na postel a posunul ho ke mně. Nedůvěřivě jsem tác sjel pohledem. Donesl mi nějaké nakrájené ovoce. 'To by asi nemuselo být otrávené.' Pomyslel jsem si. Tácek jsem si opatrně přisunul blíž k sobě a začal jsem pomalu jíst. 

„Promiň, zapomněl jsem se ti představit. Jmenuju se Teahyung, je mi 23 let a pracuju jako doktor v nedaleké nemocnici." Páni na doktora je docela mladý. „Asi mi své jméno neřekneš že?" Na to jsem mu nic neřekl a dál jedl. „Dobře, tak asi by tě zajímalo co tady děláš?" Zvedl jsem k němu pohled a čekal co z něj vypadne. 

Samozřejmě že mě to zajímá. Chci vědět kde jsem. „Našel jsem tě cestou z práce ležet promrzlého na zemi mezi krabicemi. Nemohl jsem tě probudit, tak jsem tě vzal k sobě. Okoupal jsem tě, převlek a položil do postele. Takhle si tu prospal tři a půl dne." Páni já spal tři a půl dne asi jsem byl vážně vyčerpaný. Ale zarazilo mě, že mě koupal. Vyděšeně jsem se na něj podíval. 

„Neboj zbytečně jsem na tebe nesahal a nedíval se na tebe." To mě o něco málo uklidnilo, ale pořád se mi nelíbí ten fakt, že viděl mé tělo a že se mě vůbec dotýkal. Dojedl jsem a tác s prázdným talířem jsem posunul k němu. On si ho převzal a vstal. „Jinak, už je ti líp?" Na jeho otázku jsem mírně kývl hlavou. „Tak já tě nechám. Ještě se prospi potřebuješ energii a kdyby si něco potřeboval nebo znovu zvracel, budu dole." Potom se zavřením dveří odešel. 

Nějakou dobu jsem si prohlížel pokoj ve kterém se právě nacházím. Zahlédl jsem malou knihovnu. Vydal jsem se k ní a prohlédl si všechny knížky. Nakonec jsem si vzal knížku s nejzajímavějším názvem. Posadil jsem se s ní do postele a na několik hodin se začetl. Jenomže se mi udělalo zase špatně. Rychle jsem se zvedl a utíkal do koupelny, do které mě předtím zavedl Taehyung. Rychle jsem doběhl k záchodu a hned začal zvracet. Do pár vteřin jsem za sebou slyšel Taehyunga s otázkou jestli jsem v pořádku. 

Nevím kolik je hodin, ale vím, že už je pozdě. Normálně bych o tom nepřemýšlel, ale právě někdo vstoupil do pokoje, ve kterém mě nechal Taehyung spát. Ten člověk přistoupil k posteli, na které ležím. Rychle jsem zavřel oči a dělal jsem, že spím. Ten člověk mi oddělal peřinu a položil mi ji až k nohám.  „Vím, že spíš, ale potřebuju tě prohlédnout a vím, že kdyby si byl vzhůru, tak by si mi to nedovolil." Podle hlasu jsem poznal, že to je Taehyung. Chytil mě za lem trička a opatrně mi ho celé vyhrnul. Soustředil jsem se na to, abych se nezačal třást a neschoval se někam do kouta.  Taehyung mi prsty přejel přes bříško a potom ho začal prohmatávat. „Proč máš větší bříško?" Zeptal se asi sám sebe. Na chvíli odešel, ale vrátil se s něčím v ruce. 

Pohled třetí osoby

Taehyung kolem desáté přišel k pokoji maličkého. Myslel si, že krásný chlapec bude spát, jenomže on nespal. Taehyung přišel k jeho posteli a sedl si vedle 'spícího' chlapce. Taehyungovi se vůbec nelíbí, že 'spící' chlapec pořád zvrací, tak se ho rozhodl vyšetřit až bude spát. Opatrně odkryl tělo krásného chlapce a deku mu složil k nohám. Chytil lem jeho trička, které mu vyhrnul co nejvýš to šlo. „Vím, že spíš maličký, ale potřebuju tě vyšetřit a kdyby si byl vzhůru, tak mi to nedovolíš." Trochu si zahřál ruce, aby maličkého nestudily a potom opatrně přejel bříšky prstů po jeho bříšku. Když na to 'spící' chlapec nijak nereagoval, opatrně mu prohmatal bříško. „Proč máš větší bříško maličký?" Chlapci ležícímu na posteli nad tou přezdívkou zčervenaly tváře. Taehyung odešel z pokoje a rychle se vrátil i s ultrazvukem, který položil na noční stolek. Rozsvítil lampičku a nastavil ji tak, aby svítila jen slabě. Připojil se na notebook, aby mohl sledovat, co se děje v bříšku maličkého. Opravdu se o něj bojí. Koneckonců může mít třeba vnitřní krvácení nebo něco ještě vážnějšího. Opatrně maličkému potřel bříško gelem a přístrojem mu začal přejíždět po bříšku. Upřímně čekal cokoliv, ale tohle opravdu ne. Taehyung překvapeně vydechl. Tohle vůbec nečekal. 'Spícímu' chlapci opatrně utřel bříško, přikryl ho, sbalil si věci a i s nimi odešel.