19

1.8K 101 3
                                    

Jungkookův pohled

Po probuzení jsem se podíval na hodiny. Zjistil jsem, že je skoro dvanáct hodin. Docela jsem posmutněl, protože jsem se nestihl rozloučit s Taem. Vstal jsem z postele a vydal se ke skříni. Převlékl jsem se z pyžama do šedých tepláků a černého trička. Vytáhl jsem Muffi z klece a sešel s ní dolů do kuchyně. Do misky jsem jí dal salát a nějaké ovoce. Chtěl jsem udělat snídani i sobě, ale všiml jsem si dvou sendvičů ležících na talíři na stole. Ještě jsem si udělal kakao a v klidu se nasnídal.

Po snídani jsem vzal Muffi do obýváku a posadil se na gauč. Muffi jsem si položil do klína. Nějakou dobu jsme si spolu hráli a povídali si. Úplně jsme zapomněli na čas. Když jsem se totiž podíval na hodiny zjistil jsem, že je akorát čas na oběd. Muffi jsem položil na zem a šel do kuchyně. Tae má dneska kratší směnu, takže by měl přijít asi tak v jednu. Což je zhruba za hodinu. Chtěl bych mu udělat radost, tak se pokusím uvařit oběd. 

Našel jsem nějaké suroviny, ze kterých by se dal udělat Bibimbap. Vytáhl jsem pánev ze skříňky, dal jsem ji na plotnu a podpálil ji. Než se pánev rozehřála, nakrájel a nakořenil jsem maso. To jsem potom dal na pánev a nechal ho smažit. 

Samozřejmě, že můj pokus o vaření nemohl dopadnout dobře. Nějak jsem přestal dávat pozor a zapomněl, že smažím maso. Probrala mě až Muffi s tím, že nám hoří pánev. Rychle jsem se rozběhl směr pánev. Vzal jsem ji a hodil ji do dřezu. Pustil jsem na ni vodu, ale ono to začalo čoudit ještě víc než před tím. Vodu jsem nechal téct a utíkal za Muffi. 

„Co mám dělat?" Muffi na mě chvíli jen zírala, ale nakonec z ní vyšlo: „No tak teď už nic." Hodil jsem na ni vyděšený pohled. „Jak to myslíš?" 

„Takhle." Řekla a otočila se čelem ke dveřím. Podíval jsem se tam a uviděl ve dveřích stát zaraženého Taeho. „Kookie co to tu smrdí?" Sklopil jsem ouška i hlavu a nic jsem neřekl. „Kookie?" Dál jsem mlčel. „Muffi co jste vyvedli?" Muffi se na něj podívala a odkráčela do kuchyně. Tae ji následoval a mně nezbývalo nic jiného, než jít se sklopenou hlavou za nimi. „Králíčku co jste tady vyváděli?" Chtěl jsem mu na toho králíčka něco říct, ale člověku, kterému jste málem podpálili kuchyň asi nebudete říkat, aby si ty přezdívky nechal. 

Hlavu jsem nechal sklopenou a odpověděl na jeho otázku. „N-no, já ti chtěl udělat radost tím, že bych ti uvařil oběd, ale nějak jsem zapomněl že smažím maso." Tae přišel ke mně a chytil mi svým palcem a ukazováčkem bradu, čímž mi zvedl sklopenou hlavu. „Kookie děkuju, že si mi chtěl udělat radost." Upřímně se na mě usmál. Já jen vykulil oči nad tím, jak v klidu to bere. „Ale slíbil jsi mi, že nebudeš dělat nic, čím bys mohl ublížit sobě nebo miminku." 

„Já vím, promiň." Znovu jsem sklopil hlavu. „To je v pořádku, pojď sem." Aniž bych to čekal, stáhl si mě do objetí, které jsem mu nesměle opětoval.

Take care of meKde žijí příběhy. Začni objevovat